MEZINRODN PRAVIDLA

PRO ZABRN?N SRKM

NA MO?I

PRAHA 1998

MLUVA O MEZINRODNCH PRAVIDLECH PRO ZABRN?N SRKM NA MO?I

Z?astn?n strany mluvy,

p?ejce si zabezpe?it vysokou rove? bezpe?nosti na mo?i.

dbajce nutnosti revize a obnoveni mezinrodnch Pravidel pro zabrn?n srkm na mo?i, kter tvo?ily p?lohu * zv?re?nmu aktu Mezinrodn konference o bezpe?nosti lidskho ivota na mo?i, 1960,

posoudive ve uveden pravidla v duchu rozvoje dostienho od jejich schvlen,
dohodly se takto:

?lnek I
Obecn povinnosti

Z?astn?n strany mluvy se zavazuj ?dit se pravidly a jejich p?lohami, kter p?edstavuj mezinrodn pravidla pro zabrn?n srkm na mo?i, 1972 (dle jen Pravidly), kter jsou sou?sti tto mluvy.

?lnek II
Podpis, ratifikace, p?ijet, schvlen a p?stup

1. mluva bude otev?ena k podpisu do 1. ?ervna 1973 a k p?stupu i po tomto datu.

2. ?lensk stty Organizace spojench nrod? nebo n?kter z jejich specializovanch instituci nebo Mezinrodn agentury pro atomovou energii nebo ?astnci Statutu mezinrodnho soudnho dvora se mohou stt z?astn?nmi stranami tto mluvy:

a) podpisem bez vhrady ratifikace, p?ijet nebo schvleni;

b) podpisem s vhradou ratifikace, p?ijeti nebo schvleni, po kterm budou nsledovat ratifikace, p?ijet nebo schvlen;

c) p?stupem.

3. Ratifikace, p?ijet, schvleni nebo p?stup bude proveden uloenm nleitho dokumentu u Mezivldn nmo?n po
radn organizace (dle jen Organizace), kter bude informovat vldy zem, kter podepsaly nebo p?istoupily k tto mluv?, o uloen kadho takovho dokumentu s uvedenm data jeho uloen.

?lnek III
Roz?en na zem

1. Spojen nrody, v p?padech, kdy vykonvaj sprvu nad n?kterm zemm nebo jakkoli smluvn strana mluvy, je
je odpov?dn za mezinrodni styky n?kterho zem, mohou kdykoli psemn? oznmit Generlnmu sekret?i Organizace (dle jen Generln sekret?), e mluva se rozi?uje na tato zem.

2. Platnost tto mluvy bude roz?ena na zem uveden v oznmen po?naje dnem doru?en tohoto oznmen nebo
jinm dnem v n?m uvedenm.

3. Jakkoli oznmen proveden v souladu s odstavcem 1 tohoto ?lnku m?e bt odvolno v souvislosti s jakmkoli zemm v n?m uvedenm a roz?en tto mluvy na toto zem bude zrueno po uplynut jednoho roku nebo jin del doby, kter m?e bt uvedena p?i odvoln oznmen.

4. Generln sekret? vyrozum vechny smluvn stany o oznmeni jakhokoli roz?eni nebo odvoln roz?en mluvy, kter bylo provedeno v souladu s tmto ?lnkem.

?lnek IV
Vstup v platnost

1.a) Tato mluva vstoup v platnost za dvanct m?sc? ode dne, kdy se jejmi z?astn?nmi stranami stane nejmn? 15 stt?, jejich hrnn lo?stvo po?etn? nebo toni bude tvo?it 65 % sv?tovho lo?stva lod?mi s hrubou prostornost 100 a vce registrovanch tun, podle toho, kter z t?chto podmnek bude spln?na d?ve.

b) Nezvisle na ustanoven v pododstavci a) mluva nevstoup v platnost p?ed 1. lednem 1976.

2.Pro stty, kter ratifikovaly, p?ijaly, schvlily nebo kter p?istoupily k tto mluv? podle ?lnku II, po spln?ni ustanoven pododstavce 1 a) tohoto ?lnku, ale p?ed vstupem v platnost mluvy, mluva nabude ?innosti v den vstupu v platnost samotn mluvy.

3. Pro stty, kter ratifikovaly, p?ijaly, schvlily nebo kter p?istoupily k tto mluv? po datu vstupu v platnost mluvy, mluva nabude ?innosti v den uloeni p?slunho dokumentu v souladu s ?lnkem II.

4.Po datu vstupu v platnost libovoln zm?ny tto mluvy, v souladu s odstavcem 4 ?lnku VI, jakkoli ratifikace, p?ijet
schvleni nebo p?stup k mluv? se vztahuj na mluvu s touto zm?nou.

5. Dnem vstupu v platnost tto mluvy pravidla nahrazuji a ru mezinrodni pravidla pro zabrn?n srkm na mo?i
1960.

6. Generln sekret? vyrozum vldy stt?, kter podepsaly nebo p?istoupily k tto mluv?, o datu jejho vstupu v platnost.

?lnek V
Revize mluvy

1.Za ?elem revize tto mluvy, Pravidel nebo obou t?chto dokument? m?e bt Organizac svolna konference.

2.Konference smluvnch stran pro ?el revize tto mluvy, Pravidel nebo obou t?chto dokument? bude svolna
Organizac na dost nejmn? jedn t?etiny smluvnch stran mluvy.

?lnek VI Zm?ny Pravidel

1. Jakkoli zm?na Pravidel p?edloen smluvn stranou bude projednna v Organizaci na zklad? dosti tto strany.

2.Bude-li tato zm?na p?ijata v?tinou dvou t?etin p?tomnch a hlasujcch ve Vboru pro nmo?n bezpe?nost Organizace,
mus bt rozeslna Organizac vem smluvnm stranm mluvy a vem ?len?m organizace nejmn? est m?sc? p?ed jejm pro
jednnm Valnm shromd?nm Organizace. Jakkoli smluvn strana mluvy, kter nen ?lenem Organizace, m prvo bt p?tomna jednn Valnho shromd?ni Organizace, p?i kterm bude tato zm?na projednvna.

3.Zm?na, kter byla p?ijata v?tinou dvou t?etin p?tomnch a hlasujcch na Valnm shromd?ni Organizace, mus bt
rozeslna Generlnm sekret?em vem smluvnm stranm k p?ijeti.

4.Tato zrn?na vstoup v platnost dnem, kter bude ur?en Valnm shromd?nm Organizace p?i jejm schvlen, v p?pad?, e k d?v?jmu datu, kter bude ur?eno Valnm shromd?nm Organizace, neoznm vce jak jedna t?etina smluvnch
stran mluvy svoje nmitky ke zm?n?. Data uveden v tomto odstavci jsou ur?ovna a schvalovna v?tinou dvou t?etin p?tomnch a hlasujcch na Valnm shromd?n Organizace.

5. Jakkoli zm?na, po vstupu v platnost, nahrazuje p?edel ustanoveni, kterch se tk, pro vechny smluvn strany mluvy, kter neoznmily svoje nmitky k tto zm?n?.

6. Generln sekret? vyrozum vechny smluvn strany mluvy i vechny ?lensk stty Organizace o jakkoli dosti ?i
prohlen, kter bylo u?in?no podle tohoto ?lnku a o datu vstupu v platnost jakkoli 2m?ny.

?lnek VII
Jazykov zn?ni

1. Tato mluva m?e bt kdykoli vypov?zena kteroukoli smluvn stranou po uplynuti lh?ty p?ti let ode dne, kdy mluva
vstoupila v platnost pro tuto stranu.

2. Vpov?? bude provedena uloenm vpov?dn listiny u Organizace. Generln sekret? informuje vechny smluvn
strany o p?ijet takovto listiny s uvedenm data jejho doru?eni.

3. Vpov?? nabv ?innosti po roce, kdy oznmen o vpov?di bylo doru?eno nebo po uplynut del doby, kter m?e bt uvedena v listin? o vpov?di.

?lnek VIII
Uloen a registrace mluvy

1. Tato mluva a pravidla budou uloeny u Organizace a Generln sekret? rozele jejich ov??en kopie vem vldm
stt?, kter tuto mluvu podepsaly nebo k n p?istoupily.

2. Po vstupu v platnost tto mluvy bude jej text zasln Generlnm sekret?em sekretaritu Spojench nrod? k registraci a publikaci v souladu s ?lnkem 102 Charty Spojench nrod?.

?lnek IX
Jazykov zn?n

Tato mluva spolu s Pravidly je sepsna v jednom vyhotoveni v jazyce anglickm a francouzskm, p?i?em ob? zn?n maj stejnou platnost. ?edn p?eklad bude po?zen do ruskho a pan?lskho jazyka a uloen spolu s podepsanm originlem.

Na d?kaz toho, ne podepsan, kte? k tomu byli ?dn? zmocn?ni svmi vldami, podepsali tuto mluvu.

Dno v Londn? dne dvactho ?jna tischo devtistho sedmdestho druhho roku. (Podpisy vyput?ny)

MEZINRODN PRAVIDLA PRO ZABRN?N SRKM NA MO?I 1972
?ST A - VEOBECN USTANOVEN

Pravidlo 1
Pouit

a) Tato pravidla se vztahuj na vechna plavidla na otev?ench mo?ch a na vech vodch s nimi spojench, po kterch
mohou plout nmo?n lodi.

b) Nic z t?chto pravidel nesm brnit v platnosti zvltnch pravidel vydanch odpov?dnmi orgny pro plavbu na kotvitch, v p?stavech, ?ekch, jezerech nebo na vnitrozemskch vodnch cestch spojench s otev?enm mo?em, po kterch mohou plout nmo?n lodi. Takovto zvltn pravidla vak mus bt natolik shodn s nsledujcmi Pravidly, nakolik jen to bude
mon.

c) Nic z t?chto pravidel nesm brnit v platnosti jakchkoli zvltnch pravidel vydanch vldou kterkoli zem? a tkajcch se dodate?nch stacionrnch nebo signlnch sv?tel, tvaru znak? nebo zvukovch signl? vojenskch lodi plujcch v konvojch nebo dodate?nch stacionrnch nebo signlnch znak? a sv?tel ryb?skch lod provd?jcch rybolov ve flotile. Tato dodate?n stacionrn a signln sv?tla, znaky a zvukov signly mus bt pokud mono takovho druhu, aby je nebylo mono zam?nit za kterkoliv ze sv?tel, znak? nebo signl? uvedench kdekoliv v t?chto pravidlech.

d) Pro ?el t?chto pravidel mohou bt Organizaci schvleny systmy rozd?len plavby.

e) Vdy, kdy zainteresovan vlda rozhodne, e plavidlo zvltn konstrukce nebo zvltnho ?elu nem?e pln? vyhov?t ustanovenm t?chto pravidel, tkajcm se po?tu, umst?ni, vzdlenosti a hlu viditelnosti sv?tel nebo znak? a tak umst?ni
a parametr? zvukovch signlnch za?zeni, mus takov plavidlo spl?ovat poadavky dalch ustanoven, kter se v p?pad?
tohoto plavidla dle rozhodnuti doty?n vldy nejvce bli t?mto pravidl?m.

Pravidlo 2
Odpov?dnost

a) Nic, co je uvedeno v t?chto pravidlech, neosvobozuje lo?, majitele, velitele nebo posdku od odpov?dnosti za nsledky vznikl nepln?nm t?chto pravidel nebo zanedbnm bezpe?nostnch opat?en, jejich dodren d dobr nmo?n praxe nebo zvltn okolnosti danho p?padu.

b) P?i vkladu a pouiti t?chto pravidel je t?eba brt v vahu vechna nebezpe? plavby a nebezpe? srky lodi a vechny zvltn okolnosti v?etn? zvltnosti lod samch, kter mohou vyvolat nutnost odstoupit od t?chto pravidel pro zabrn?n bez
prost?ednmu nebezpe?.

Pravidlo 3
Veobecn definice

V nsledujcch pravidlech, s vjimkou, kdy je textem ur?eno jinak, plat:

a) Slovem "plavidlo" nebo "lo?" se rozum?j vechna plovouc za?zeni, v?etn? bezvtlakovch plavidel (lodi na podvodnch k?dlech nebo vzduchovm polt?i) a hydropln?, pouit nebo schopn pouiti jako prost?edek dopravy po vod?.

b) Vraz "lo? se strojnm pohonem" znamen jakkoli plavidlo pohn?n strojnm za?zenm.

c) Slovo "plachetnice" znamen jakkoli plavidlo plujc pod plachtami v?etn? lod s mechanickm pohonem, jestlie tento nen pouvn.

d) Vraz "lo? provd?jc lov ryb" znamen jakkoli plavidlo provd?jc lov ryb st?mi, ??rami, vle?nmi st?mi nebo jinm rybolovnm za?zenm, kter omezuje jeho manvrovac schopnosti, ale nezahrnuje plavidla provd?jc loveni ryb vle?n
mi ??rami a h?ky nebo jinm rybolovnm za?zenm neomezujcm jeho manvrovac schopnosti.

e) Slovem "hydropln" se rozum jakkoli letadlo schopn manvrovni na vod?.

f) Vraz "neovladateln plavidlo" znamen plavidlo, kter v d?sledku jakchkoli vjime?nch okolnost nen schopno manvrovat tak, jak je poadovno t?mito pravidly a proto nem?e uvolnit cestu jin lodi.

g) Vraz "plavidlo s omezenou manvrovac schopnost" znamen plavidlo, kter vzhledem k charakteru vykonvan
prce je omezeno v provd?n manvr? tak, jak je poadovno t?mito pravidly a proto nem?e uvolnit cestu jin lodi.

Vraz "plavidlo s omezenou manvrovac schopnost" mus zahrnovat p?edevm tato plavidla, ale nen omezen pouze na n?:

i) lo? provd?jc ums?ovn, obsluhu a odstra?ovn naviga?nho znaku, pokldn, kontrolu a zvedn podmo?skho kabelu nebo potrub;

ii) lo? provd?jc bagrovac, hydrografick nebo podmo?sk prce;

iii) lo? provd?jc za plavby dopl?ovn zsob nebo p?emis?ovni lidi, p?ekldku potravin nebo zbo;
iv) lo? zaji?ujc start nebo p?istvn letadla;
v) lo? provd?jc odminovac prce;

vi) lo? provd?jc takov vle?n operace, kter j nedovoluji zm?nit sv?j sm?r plavby,
h) Vraz "plavidlo omezen svm ponorem" znamen lo? se strojnm pohonem, kter je s ohledem na pom?r mezi svm ponorem a danou hloubkou a ?kou plavebn drhy siln? omezena ve schopnosti m?nit sv?j kurs.

i) Vraz "za plavby" znamen, e lo? nen zakotvena nebo nen vyvzna ke b?ehu nebo nesed na dn?.

j) Slovo "dlka" a "?ka" plavidla znamen jeho nejv?t dlku a ?ku.

k) Lodi jsou ve vzjemnm dohledu tehdy, m?e-li bt z jedn z nich vizuln? pozorovna druh.

I) Vraz "snen viditelnost" znamen jakkoli podmnky, ve kterch je viditelnost snena mlhou, mlhovm oparem, padajcm sn?hem, silnm det?m, pse?nou bou? nebo jinmi podobnmi p??inami.

?ST B - PRAVIDLA PRO PLAVBU A MANVROVN

KAPITOLA I
PLAVBA LOD ZA JAKCHKOLI PODMNEK VIDITELNOSTI

Pravidlo 4
Platnost

Pravidla tto kapitoly plat za jakchkoli podmnek viditelnosti.

Pravidlo 5
Pozorovn

Kad lo? mus vst nep?etrit a zodpov?dn vizuln a sluchov pozorovn, dle pak pozorovn pomoc vech dostupnch prost?edk? podle p?evldajcch okolnost a podmnek tak, aby bylo mono pln? zhodnotit situaci a nebezpe? srky.

Pravidlo 6
Bezpe?n rychlost

Kad lo? mus plout vdy bezpe?nou rychlost tak, aby mohla u?init vhodn a ?inn opat?en k zabrn?n srce a zastavit na vzdlenost odpovdajc p?evldajcm okolnostem a podmnkm.

Pro stanoven bezpe?n rychlosti je nutno brt v vahu nsledujc ?initele:

a) U vech plavidel:

i) stav viditelnosti;

ii) hustotu provozu v?etn? soust?ed?n ryb?skch ?i jinch lodi;
iii) manvrovac schopnost plavidla, zvlt? s ohledem na vzdlenost pot?ebnou k plnmu zastaveni plavidla v reakci na kormidlo v danch podmnkch;

iv) v noci - p?tomnost sv?telnho pozad pob?ench sv?tel a rozptylu vlastnch sv?tel;
v) stav v?tru, mo?e a proudu a blzkost naviga?nho nebezpe?;
vi) ponor lodi ve vztahu k pouiteln hloubce vody.

b) Navc u lodi pouvajcch radar:

i) charakteristiky, ?innost a omezen radarovho vybaveni;
ii) jakkoli omezen vyplvajc z pouvan radarov stupnice vzdlenosti;
iii) vliv stavu mo?e, meteorologickch faktor? a jinch zdroj? poruch na radarov pozorovn;
iv) monost, e radar neuke na dostate?nou vzdlenost mal lodi, led ? jin plovouc p?edm?ty;
v) mnostv, polohu a pohyb lod lodi pozorovanch radarem;

vi) p?esn?j odhad viditelnosti, kter je mono dostat radarovm ur?enm vzdlenosti lod nebo jinch objekt? v blzkosti.

Pravidlo
7 Nebezpe? srky

a) Kad lo? mus pout vech dostupnch prost?edk? podle p?evldajcch okolnosti a podmnek k ur?eni existence nebezpe? srky. Jsou-li pochybnosti o existenci nebezpe? srky, je t?eba po?tat s tm, e toto existuje.

b) Na lodi zabudovan vyhovujc radarov vybaven mus bt nleit? vyuito, v?etn? pozorovn na stupnicch dalekho dosahu pro v?asn zskn informace o nebezpe? srky a pro veden grafickho nebo jinho rovnocennho systematickho pozorovn zjit?nch objekt?.

c) Zv?ry se nesm?ji d?lat na zklad? neplnch informac, zvlt? pak neplnch radarovch informac.

d) P?i ur?ovn existence nebezpe? srky je nutno brt v vahu p?edevm nsledujc ?initele:

i) nebezpe? srky mus bt pokldno za jist, nem?n-li se vrazn? nm?r na p?ibliujc se plavidlo; ii) nebezpe? srky m?e n?kdy existovat i p?i vrazn? se m?ncm nm?ru, zvlt? p?i sblen se s velmi velkou lod nebo vlekem nebo p?i sblen se s lod na malou vzdlenost.

Pravidlo 8
?innost pro zabrn?n srce

a)Jakkoli ?innost podniknut pro zabrn?n srce, dovoluj-li to okolnosti, mus bt pozitivn, v?asn a mus odpovdat dobr nmo?n praxi.

b)Jakkoli zm?na kursu a (nebo) rychlosti podniknut k zabrn?ni srce, dovoluji-li to okolnosti, mus bt dostate?n?
velk, aby mohla bt snadno zjit?na druhm plavidlem, vedoucm pozorovni vizuln nebo radarov; je t?eba se vyvarovat ?ad? postupnch zm?n kursu a (nebo) rychlosti o mal hodnoty.

c) Je-li k dispozici dostate?n? velk vodn plocha, u pouh zm?na kursu m?e bt nejefektivn?j ?innost pro zabrn?ni p?linmu p?ibleni lod za p?edpokladu, e byla provedena v?as, je dostate?n? velk a nevyvolv p?lin p?iblen k jinm
lodm.

d) ?innost podniknut pro zabrn?n srce s jinm plavidlem mus bt takov, aby se plavidla minula na bezpe?n vzdlenosti. Efektivnost tto ?innosti je t?eba pe?liv? kontrolovat do t doby, dokud se ob? plavidla pln? neminou a druh plavidlo
se nevzdl.

e) Je-li nutno zabrnit srce nebo zskat vce ?asu k vyhodnocen situace, mus plavidlo zmenit rychlost nebo p?eruit
plavbu zastavenm hlavnch stroj? nebo pouitm zp?tnho chodu hlavnch stroj?.

f) i) Lo?, kter je podle n?kterho z t?chto pravidel povinna nebrnit bezpe?nmu pr?jezdu jin lodi, mus, pokud to vyaduj okolnosti, zajistit v?asnm manvrem dostate?n prostor pro bezpe?n pr?jezd tto lodi.

i) Lo?, kter je povinna nebrnit bezpe?nmu pr?jezdu jin lodi, nen zbavena tto povinnosti ani v p?pad? e se lo? p?ibl jin lodi tak, e vyvstane riziko kolize. P?i tomto manvru mus up?ednostnit poadavek tto ?sti pravidel.

iii) Lo?, kter nem bt brn?no v bezpe?nm proplut, mus zcela zachovat tuto ?st pravidel, a to i v p?pad?, p?ibliuje-li se k druhmu plavidlu tak, e vyvstv riziko srky.

Pravidlo 9
zk plavebn drhy

a) Lo? plujc zkm pr?plavem nebo plavebn drhou se mus dret vn?j strany drhy, kter le na stran? jejho pravoboku, a to tak blzko, jak je to bezpe?n a prakticky mon.

b) Lo? krat ne 20 m nebo plachetnice nesm zt?ovat pr?jezd lodi, kter m?e bezpe?n? plout pouze v hranicch zkho pr?plavu nebo plavebn drhy.

c) Lo? provd?jc lov ryb nesmi zt?ovat pr?jezd jakhokoli plavidla plujcho v hranicch zkho pr?plavu nebo plavebn
drhy.

d) Lo? nesm k?iovat zk pr?plav nebo plavebn drhu, jestlie tmto zt?uje pohyb lodi, kter m?e bezpe?n? plout
pouze v hranicch tohoto pr?plavu nebo plavebn drhy. Tato druh lo? m?e pouit zvukov signl p?edepsan pravidlem 34
d), pochybuje-li o myslech k?iujc lodi.

e) i) P?edjd?n v zkm pr?plavu nebo plavebn drze m?e bt provedeno za p?edpokladu, e lo? p?edjd?n pro
vede manvr dovolujc bezpe?n p?edjet a lo? chystajc! se p?edjet mus oznmit sv?j mysl podnm odpovdajcho zvukovho signlu p?edepsanho pravidlem 34 i). P?edjd?n lo? mus, jestlie souhlas s p?edjetm podat odpovdajc zvukov signl p?edepsan pravidlem 34 ii) a provst takov manvr, kter dovol bezpe?n p?edjeti. V p?pad?, e p?edjd?n lo? pochybuje o bezpe?nm p?edjet, m?e podat signly p?edepsan pravidlem 34 d).

ii) Toto pravidlo neosvobozuje p?edjd?jc lo? od pln?ni poadavk? pravidla 13.

f) Lo? p?ibliujc se k zkrutu nebo k takovmu seku zkho pr?plavu nebo plavebn drhy, kde mohou bt lod? skryty za vystupujcmi p?ekkami, mus plout se zvltn pozornost a opatrnosti a podvat odpovdajc zvukov signl p?edepsan pravidlem 34 e).

g) Jakkoli lo?, dovoluj-li to okolnosti, se mus vyhnout kotveni v zkm pr?livu.

Pravidlo 10
Systmy rozd?len plavby

a) Toto pravidlo se vztahuje na odd?len plavebn zny, tak jak byly p?ijaty Organizac a nezpro?uje dnou lo? jejich
povinnosti, tak jak jsou stanoveny ktermikoli jinmi pravidly.

b) Lo? vyuvajc systm rozd?len plavby mus:

i) plout v ur?itm psmu provozu sm?rem ur?enm pro toto psmo;
ii) dret se, jak jen je to prakticky mon, stranou od linie nebo psma rozd?lujcho provoz;
iii) vjd?t nebo opout?t ur?it psmo provozu v jeho koncovch ?stech; opout-li nebo vjd-li do n?ho z kterkoli strany, mus tak u?init pod co nejmenm hlem k danmu sm?ru provozu, jak je to prakticky mon.

c) Lo? se mus, nakolik je to prakticky mon, vyvarovat k?en psem provozu, ale je-li nucena tak u?init, mus to pro vst pokud mono co nejvce pod pravm hlem na sm?ry provozu.

d) i) Lo? nesmi pouit pob?en plavebn znu, jestlie m?e bezpe?n? pout plavebn drhu uvnit? p?ilehl plavebn
zny. Lod? o men dlce ne 20 m, plachetnice a lod? provd?jc lov ryb mohou pout pob?en plavebn znu kdykoliv.

ii) Navzdory p?edchozmu ustanoveni d) i) m?e lo? rovn? pout pob?en plavebn znu, jestlie sm??uje do p?stavu nebo z n?ho vyplouv, p?padn? sm?ruje k plovoucmu za?zen nebo konstrukci, lodivodsk stanici nebo k jinmu za?zen umst?nmu uvnit? pob?en plavebn zny nebo pokud je t?eba, aby se vyhnula okamitmu nebezpe?.

e) Lo?, kter nek?iuje psma provozu nebo lo? vplouvajc do psma provozu nebo je opout?jc, nesm vjd?t do psma rozd?lujcho provoz nebo k?iovat linii rozd?lujc provoz krom?:

i) p?padu krajn nutnosti pro zabrn?n okamitmu nebezpe?;
ii) provd?ni lovu ryb v psmu rozd?lujcm provoz.

f) Lo? plujc v blzkosti koncovch ?st systmu rozd?len plavby mus plout se zvenou pozornost.

g) Lo? se mus, je-li to prakticky mon, vyhnout kotven v oblasti systmu rozd?len plavby nebo v prostorch blzkch
jeho koncovm ?stem.

h) Lo? nevyuvajc systm rozd?len plavby se mus dret na dostate?n? velk vzdlenosti od tohoto systmu,

i) Lo? provd?jc lov ryb nesm znesnad?ovat pohyb jakkoli lodi plujc v psmu provozu

j) Lo? krat ne 20 m nebo plachetnice nesm znesnad?ovat pohyb lod se strojnm pohonem plujcch v psmu provozu.

k) Lo? s omezenou manvrovac schopnosti zajitujc bezpe?nost plavby v systmu rozd?len plavby je osvobozen od dodrovn tohoto pravidla v rozsahu nezbytnm pro provd?n takov ?innosti.

l) Lo? s omezenou manvrovac schopnost provd?jc pokldn, kontrolu a zvedn podmo?skho kabelu v systm rozd?len plavby je osvobozena od dodrovn tohoto pravidla v rozsahu nezbytn? nutnm pro provd?ni takov ?innosti.

KAPITOLA II
PLAVBA LOD VE VZJEMNM DOHLEDU

Pravidlo 11 Pouit

Pravidla tto kapitoly se vztahuj na lodi ve vzjemnm dohledu.

Pravidlo 12 Plachetnice

a) P?ibliuj-li se k sob? dv? plachetnice tak, e vznik nebezpe? srky, mus jedna z nich uvolnit druh cestu takto:
i) m-li kad z nich vtr z jin strany, pak lo? majc vtr z lev strany mus uvolnit cestu druh;

ii) maj-li ob? vtr ze stejn strany, pak lo?, kter je na nv?trn stran? mus uvolnit cestu lodi na zv?trn stran?;
iii) jestlie lo? majc vtr z lev strany vid druhou lo? z nv?trn strany a nem?e p?esn? ur?it, z kter strany m ta to lo? vtr, mus j uvolnit cestu.

b) Pro ?ely tohoto pravidla se za nv?trnou stranu povauje strana protilehl stran?, na kterou je vyloena hlavn placi
ta, nebo u plachetnice s obdlnkovmi plachtami strana opa?n stran?, na kterou je vyloena nejv?t kos podln plachta.

Pravidlo 13
P?edjd?ni

a) Bez ohledu na cokoli, co je obsaeno v Kapitole I a II ?sti B t?chto pravidel, mus se kad lo? p?edjd?jc lo? jinou
dret mimo drhu lod p?edjd?n.

b) Lo? bude povaovna za p?edjd?jc, p?ibliuje-li se k druh lodi ze sm?ru, kter je vc ne 22,5 za travers, to je
takov poloze sm?rem k p?edjd?n lodi, e by v noci mohla vid?t jen jej z?ov sv?tlo a nemohla by vid?t ani jedno z jejch
bo?nch sv?tel.

c) Jsou-li pochybnosti o tom, zda se m lo? povaovat za p?edjd?jc, mus se tato za ni povaovat a je t?eba jednat
podle toho.

d) dn nsledujc zm?na ve vzjemnm postaven dvou lod nem?e bt d?vodem k tomu, aby lo? p?edjd?jc by
ve smyslu t?chto pravidel pokldna za lo? k?iujc sm?r, nebo byla zbavena povinnosti dret se v dostate?n vzdlenosti c
p?edjd?n lodi, pokud nebude p?edjd?n ukon?eno.

Pravidlo 14
Lodi plujc p?mo proti sob?

a) P?ibliuj-li se k sob? dv? lodi se strojnm pohonem v p?mm nebo p?iblin? p?mm sm?ru tak, e vznik nebezpe?
srky, mus kad z nich zm?nit sv?j sm?r plavby vpravo tak, aby mjela druhou lo? po lev stran?.

b) Takov situace nastv, kdy lo? vid druhou lo? p?mo nebo tm?? p?mo ve svm kursu a v noci m?e vid?t storov sv?tla druh lodi v zkrytu nebo tm?? v zkrytu a (nebo) ob? bo?n sv?tla tto lodi a ve dne vid druhou lo? v poloze tom
odpovdajc.

c) Jsou-li pochybnosti o tom, e takov situace existuje, je nutno po?tat s tm, e existuje a jednat podle toho.

Pravidla 15 K?iovn

Jestlie se k?iuj kursy dvou lod se strojnm pohonem tak, e vznik nebezpe? srky, mus lo? majc druhou lo? po sv prav stran? uvolnit cestu tto lodi a p?itom se mus, dovoluj-li to okolnosti, vyvarovat k?eni kursu p?ed p?d druh lodi.

Pravidlo 16
?innost lodi uvol?ujc cestu

Kad lo?, kter je podle t?chto pravidel povinna uvolnit cestu druh lodi, mus, pokud je to mon, provst v?asnou rozhodnou akci k bezpe?nmu minut lodi.

Pravidlo 17
?innost lodi, kter je uvol?ovna cesta

a) i) Tam, kde podle jakhokoli z t?chto pravidel mus jedna z lod uvolnit cestu, mus druh lo? udrovat sv?j sm?r a
rychlost.

ii) Avak zjist-li tato druh lo?, e lo?, povinn uvolnit cestu, nejedn v souladu s t?mito pravidly, m?e sama p?ijmout opat?eni pro zabrn?n srce vlastnm vhodnm manvrem.

b) Jestlie se z jakkoli p??iny ocitne lo?, povinn udrovat sv?j sm?r a rychlost tak blzko druh lodi, e srce nem?e bt zabrn?no pouze akc lodi uvol?ujc cestu, mus tato lo? u?init ve pro odvrcen srky.

c) Lo? se strojnm pohonem, kter p?i k?iovni kurs? jedn podle pododstavce a) ii) tohoto pravidla tak, aby zabrnila
srce s jinou lodi se strojnm pohonem, nem, dovoluj-li to okolnosti p?padu, m?nit sv?j sm?r vlevo, nachz-li se drah lo?
po jej lev stran?.

d) Toto pravidlo neosvobozuje lo?, kter je povinna uvolnit cestu, od pln?n tto povinnosti.

Pravidlo 18
Vzjemn povinnosti lod

Krom? povinnost p?edepsanch pravidly 9,10 a 13:

a) Lo? se strojnm pohonem za plavby mus uvolnit cestu:
i) plavidlu, kter nen ovladateln;

ii) plavidlu s omezenou manvrovac schopnosti;
iii) plavidlu, provd?jcmu lov ryb;
iv) plachetnici.

b) Plachetnice za plavby mus uvolnit cestu:
i) plavidlu, kter nen ovladateln;

ii) plavidlu s omezenou manvrovac schopnosti;
iii) plavidlu provd?jcmu lov ryb.

c) Plavidlo provd?jc lov ryb za plavby mus, nakolik je to prakticky mon, uvolnit cestu:
i) plavidlu, kter nen ovladateln;

ii) plavidlu s omezenou manvrovac schopnost.

d) i) Kad plavidlo krom? plavidla, kter nen ovladateln nebo plavidla s omezenou manvrovac schopnost, nesmi,
dovoluj-li to okolnosti, brnit bezpe?nmu pr?jezdu lodi, kter je omezovna svm pohonem a vystavuje signly podle pravidla
28.

ii) Plavidlo omezovan svm ponorem mus plout se zvltn pozornosti, majc pln? na z?eteli sv speciln postaveni.

e) Hydropln na vod? se mus v zsad? dret stranou od vech lod a nezt?ovat jejich plavbu. Avak v p?padech, hroz-li nebezpe?, mus plnit ustanoven tto ?sti pravidel.

KAPITOLA III
PLAVBA V PODMNKCH SN͎EN VIDITELNOSTI

Pravidlo 19
Plavba lod v podmnkch snen viditelnosti

a) Toto pravidlo se tk lod, kter nejsou ve vzjemnm dohledu p?i plavb? v oblasti snen viditelnost ?i v jej blzkosti.

b) Kad plavidlo mus plout bezpe?nou rychlost stanovenou p?im??en? k p?evaujcm podmnkm a okolnostem snen viditelnosti. Lo? se strojnm pohonem mus mt sv stroje p?ipraveny k okamitmu manvru.

c) Kad plavidlo mus p?i pln?n pravidel Kapitoly I tto ?sti pe?liv? dbt na p?evaujc podmnky a okolnosti snen
viditelnosti.

d) Plavidlo, kter zjist pouze pomoc radaru p?tomnost jin lodi, mus ur?it, vyvj-li se situace k p?linmu p?ibleni a
(nebo) existuje-li nebezpe? srky. Je-li tomu tak, mus v?as p?ijmout opat?en k bezpe?nmu minuti a v p?pad?, bude-li tmto
opat?enm zm?na kursu, mus se, bude-li to mon, vyvarovat:

i) zm?ny kursu vlevo, nachz-li se drah plavidlo p?ed traversem a nejedn-li se o plavidlo p?edjd?n;
ii) zm?ny kursu sm?rem k drahmu plavidlu, nachz-li se toto na traversu nebo za traversem.

e) S vjimkou situace, kdy je z?ejm, e nehroz nebezpe? srky, mus kad plavidlo, kter usly zjevn? p?ed svm
traversem mlhov signl jinho plavidla, nebo kter nem?e zabrnit p?linmu p?iblen k jinmu plavidlu, nachzejcmu se
p?ed traversem, zm?nit svou rychlost na minimln, p?i kter m?e jet? udret sv?j kurs. Mus, je-li to nutn, zastavit a v kadm p?pad?, dokud nemine nebezpe? srky, dle v plavb? pokra?ovat s nejv?t opatrnost.

?ST C - SV?TLA A ZNAKY

Pravidlo 20 Pouit

a) Pravidla tto ?sti mus bt dodrovna za kadho po?as.

b) Pravidla tkajc se sv?tel mus bt dodrovna od zpadu do vchodu slunce a b?hem tto doby nen dovoleno vy
stavovat jin sv?tla krom? takovch, kter nemohou bt chybn? povaovna za sv?tla p?edepsan t?mito pravidly, neoslabuji je
jich viditelnost ?i rozliovac charakteristiku, nebo kter by p?ekela v provd?n pot?ebnho pozorovn.

o) Sv?tla p?edepsan t?mito pravidly mus, jsou-li nesena na lodi, bt tak vystavovna od vchodu do zpadu slunce p?i snen viditelnosti a mohou bt vystavovna ze vech okolnosti, bude-li to uznno za nutn.

d) Pravidla tkajc se znak? mus bt dodrovna b?hem dne-

e) Sv?tla a znaky p?edepsan t?mito pravidly mus odpovdat poadavk?m P?lohy 1 t?chto pravidel.

Pravidlo 21 Definice

a) "Storov sv?tlo" znamen bl sv?tlo umst?n nad podlnou osou lodi, viditeln bez p?eruen v obzoru o hlu 22E
a nastaven tak, e je viditeln od p?mho sm?ru vp?ed do 22,5 za travers na kad stran? lodi.

b) "Bo?n sv?tla" znamenaj zelen sv?tlo na pravm boku a ?erven sv?tlo na levm boku; kad z t?chto sv?tel je viditeln bez p?eruen v obzoru o hlu 112,5 a nastaven tak, e je viditeln od p?mho sm?ru vp?ed do 22,5 za travers toho
kterho boku lodi. Na lodi krat ne 20 m mohou bt bo?n sv?tla zkombinovna v jedn lamp? umst?n nad podlnou osou
lodi.

c) "Zdov sv?tlo" znamen bl sv?tlo umst?n, jak je to prakticky mon, co nejble zdi lodi, viditeln bez p?eruen v obzoru o hlu 135 a nastaven tak, e je viditeln na 67,5 od p?mho sm?ru vzad na kadou stranu lodi.

d) "Remorkrov sv?tlo" znamen lut sv?tlo se stejnou charakteristikou jako "z?ov sv?tlo" popsan v odstavci c) tohoto pravidla-

e) "Kruhov sv?tlo" znamen sv?tlo viditeln bez p?eruen po celm obzoru, tj. v hlu 360.

f) "P?eruovan sv?tlo" znamen sv?tlo vyslajc zblesky v pravidelnch intervalech o frekvenci 120 a vce zblesk? za minu
tu.

Pravidlo 22
Viditelnost bez sv?tel

Sv?tla p?edepsan t?mito pravidly mus mt intenzitu stanovenou v ?sti 8 P?lohy 1 t?chto pravidel takovou, aby byla viditeln na nsledujc minimln vzdlenosti:

a) Na lodch dlky 50 m a vce:

- storov sv?tlo 6 mil;

- bo?n sv?tlo 3 mle;

- z?ov sv?tlo 3 mle;

- remorkrov sv?tlo 3 mle;

- bl, ?erven, zelen nebo lut kruhov sv?tlo 3 mle.

b) Na lodch dlky 12 m a vce, ale kratch ne 50 m:

- storov sv?tlo 5 mil, je-li dlka lodi men ne 20 m, 3 mle;

- bo?n sv?tlo 2 mle;

- z?ov sv?tlo 2 mle;

- remorkrov sv?tlo 2 mle;

- bl, ?erven, zelen nebo lut kruhov sv?tlo 2 mle.

c) Na lodch kratch ne 12 m:

- storov sv?tlo 2 mle;

- bo?n sv?tlo 1 mli;

- z?ov sv?tlo 2 mle;

- remorkrov sv?tlo 2 mle;

- bl, ?erven, zelen nebo lut kruhov sv?tlo 2 mle.

d) Na nedostate?n? npadnch, ?ste?n? zano?ench plavidlech a objektech, kter jsou vle?eny:

- bl kruhov sv?tlo 3 mle.

Pravidlo 23
Lo? se strojnm pohonem za plavby

a) Lo? se strojnm pohonem za plavby mus vystavovat:
i) p?edn storov sv?tlo;
ii) druh storov sv?tlo za a ve p?ednho; lo? krat ne 50 m toto sv?tlo vystavovat nemus, ale m?e;
iii) bo?n sv?tla;
iv) z?ov sv?tlo.

b) Lo? na vzduchovm polt?i nachzejc se v nevtlakovm postaven mus krom? sv?tel p?edepsanch odstavcem
a) tohoto pravidla vystavit lut p?eruovan sv?tlo.

c) i) Lo? se strojnm pohonem krat ne 12 m m?e msto sv?tel p?edepsanch odstavcem a) tohoto pravidla vystavit
bl kruhov sv?tlo a bo?n sv?tla.

ii) Lo? se strojnm pohonem krat ne 7 m, jej maximln rychlost nep?esahuje 7 uzl?, m?e msto sv?tel p?edepsanch odstavcem a) t?chto pravidel vystavit bl kruhov sv?tlo a mus, je-li to provediteln, vystavit tak bo?n sv?tla.

iii) Na lodi se strojnm pohonem krat ne 12 m nemus bt storov sv?tlo nebo bl kruhov sv?tlo umst?no v podln ose lodi v p?pad?, e takov umst?n je neprovediteln a za p?edpokladu, e bo?n sv?tla jsou spojena v jedn kombinovan lamp?, kter mus bt nesena v podln ose lodi nebo umst?na podle monosti co nejble te podln linie jako storov sv?tlo nebo bl kruhov sv?tlo

Pravidlo 24
Vle?en a tla?en lod

a) Lo? se strojnm pohonem, jestlie vle?e, mus vystavovat:

i) msto sv?tla p?edepsanho pravidlem 23 a) i) nebo a) ii) dv? storov sv?tla umst?n svisle nad sebou. Je-li dlka vleku m??en od zd? vlekouc lodi k zadnmu konci vleku v?t ne 200 m, t?i takov sv?tla svisle nad sebou;
ii) bo?n sv?tla;
iii) z?ov sv?tlo;

iv) remorkrov sv?tlo umst?n svisle nad z?ovm sv?tlem;
v) dvoukuelov znak na nejlpe viditelnm mst?, p?esahuje-li dlka vleku 200 m.

b) Jsou-li tla?n a tla?en lo? pevn? spojeny v jednu tla?nou soupravu, mus bt tato plavidla pokldna za lo? se stroj
nm pohonem a mus vystavovat sv?tla p?edepsan pravidlem 23.

c) Lo? se strojnm pohonem tla?c vp?ed ?i vlekouc p?i svm boku druh, plavidlo, nen-li sou?st tla?n soupravy, mus vystavovat:

i) msto sv?tla p?edepsanho pravidlem 23 a) i) nebo a) ii) dv? storov sv?tla umst?n svisle nad sebou;
ii) bo?n sv?tla;
iii) z?ov sv?tlo.

d) Lo? se strojnm pohonem, na kterou se vztahuj odstavce a) nebo c) tohoto pravidla, mus rovn? spl?ovat pravidlo
23 a) ii).

e) Lo? nebo objekt, kter je vle?en, jin ne je uvedeno v odstavci g) tohoto pravidla, mus vystavovat:
i) bo?n sv?tla;

ii) z?ov sv?tlo;

iii) dvoukuelov znak na nejlpe viditelnm mst?, p?esahuje-li dlka vleku 200 m.

f) Libovoln mnostv bo?n? vle?ench nebo tla?ench lod ve skupin? mus bt osv?tleno jako jedna lo?:

i) lo? tla?en vp?ed, kter nen sou?st tla?n soupravy, mus vystavovat ve sv p?edn ?sti bo?n sv?tla;
ii) lo? vle?en p?i boku mus vystavovat z?ov sv?tlo a ve sv p?edn ?sti bo?n sv?tla.

g) Na nedostate?n? npadnch, ?ste?n? zano?ench plavidlech a objektech, kter jsou vle?eny nebo na jejich seskupen se mus vystavovat:

i) jestlie je jejich ?ka men ne 25 m jedno kruhov bl sv?tlo v p?edn nebo pobl p?edn ?sti a jedno v zadn nebo pobl zadn ?sti s vjimkou elastickch vle?nch cisteren, kter nemus v p?edn ?sti nebo pobl n vystavovat takov sv?tlo;

ii) jestlie jejich ?ka je 25 m a vce, dv? dodate?n kruhov bl sv?tla na okrajch bok? nebo v jejich blzkosti;

iii) jestlie jejich ?ka p?esahuje 100 m, dodate?n kruhov bl sv?tla mezi sv?tly p?edepsanmi v pododstavci i) a ii) umst?n tak, aby vzdlenost mez t?mito sv?tly nep?esahovala 100 m;

iv) dvoukuelov znak v blzkosti nebo na nejzazm okraj poslednho vle?enho plavidla nebo objektu a p?esahuje-li dlka vleku 200 m, dodate?n dvoukuelov znak na nejlpe viditelnm mst? a umst?n pokud mono co nejvce vp?edu.

h) Nem?e-li vle?en lo? nebo objekt z jakkoli vn p??iny vystavovat sv?tla nebo znaky p?edepsan odstavcem e) nebo g) tohoto pravidla, mus bt p?ijata veker opat?en k osv?tlen vle?en lodi nebo objektu nebo v krajnm p?pad? je nutno upozornit na p?tomnost takov lodi nebo objektu.

i) Nem?e-li lo?, kter normln? neprovd vle?n operace, z jakkoli vn p??iny vystavovat sv?tla p?edepsan odstavcem a) nebo c) tohoto pravidla, nesmi bt na n poadovno, aby vystavovala tato sv?tla, provd-li vle?eni jin lodi v tsni nebo jinak vyadujc pomoc. Mus bt p?ijata vechna opat?eni k ozna?en charakteru plavby, tj. lodi vlekouc a vle?en, jak je stanoveno pravidlem 36, zejmna pak mus bt osv?tleno vle?n lano.

Pravidlo 25
Plachetnice a veslice za plavby

a) Plachetnice za plavby mus vystavovat:
i) bo?n sv?tla;

ii) z?ov sv?tlo.

b) Na plachetnici krat ne 20 m sv?tla p?edepsan odstavcem a) tohoto pravidla mohou bt zkombinovna v jedn lamp? nesen na nebo v blzkosti vrcholu storu na nejlpe viditelnm mst?.

c) Plachetnice za plavby m?e krom? sv?tel p?edepsanch odstavcem a) tohoto pravidla vystavovat na nebo v blzkosti vrcholu storu na nejlpe viditelnm mst? dv? kruhov sv?tla umst?n svisle nad sebou tak, e vrchn sv?tlo je ?erven a
spodn zelen. Tato sv?tla vak nelze vystavovat spolu s kombinovanou lampou povolenou v souladu s odstavcem b) tohoto
pravidla.

d) i) Plachetnice krat ne 7 m mus, je-li to prakticky mon, vystavovat sv?tla p?edepsan odstavcem a) nebo b) tohoto pravidla, ale jestli tak ne?in, mus mt p?ipravenu k pouit elektrickou svtilnu nebo rozsvcenou lampu s blm sv?tlem, kter mus bt vystavena v dob? dostate?n k zabrn?ni srce.

ii) Veslice m?e vystavovat sv?tla p?edepsan tmto pravidlem pro plachetnice, ale jestli tak ne?in, mus mt p?ipravenu k pouit elektrickou svtilnu nebo rozsvcenou lampu s blm sv?tlem, kter mus bt vystavena v dob? dostate?n k zabrn?n srce.

e) Lo? plujc pod plachtami a pouvajc sou?asn? strojn pohon mus vystavovat vp?edu na nejlpe viditelnm mst?
kuelov znak vrcholem dol?.

Pravidlo 26 Ryb?sk lod?

a) Lo?, provd?jc lov ryb, mus, a? za plavby nebo na kotv?, vystavovat pouze sv?tla a znaky p?edepsan tmto pravidlem.

b) Lo?, provd?jc lov vle?enm st? nebo jinho lovnho za?zen vodou, mus vystavovat:

i) dv? kruhov sv?tla umst?n svisle nad sebou, z nich vrchn sv?tlo je zelen a spodn bl, nebo znak sestvaj z dvou kuel?, kter jsou poloeny svisle nad sebou pi?kami k sob?;

ii) storov sv?tlo za a ve zelenho kruhovho sv?tla. Lo? krat 50 m nemus, ale m?e vystavit toto sv?tlo;
iii) pohybuje-li se vzhledem k vod?, krom? sv?tel p?edepsanch tmto pravidlem, bo?n sv?tla a z?ov sv?tlo.

c) Lo? provd?jc lov ryb jinak ne vle?nou st mus vystavovat:

i) dv? kruhov sv?tla umst?n svisle nad sebou, z nich vrchn sv?tlo je ?erven a spodn bl, nebo znak sestvajc z dvou kuel?, kter jsou poloeny svisle nad sebou pi?kami k sob?;

ii) rozprostr-li se vyput?n lovn za?zen na vce ne 150 m vodorovn? od lod? - kruhov bl sv?tlo nebo kuel pi?kou nahoru ve sm?ru lovnho za?zen;

iii) pohybuje-li se vzhledem k vod?, krom? sv?tel p?edepsanch tmto pravidlem, bo?n sv?tla a z?ov sv?tlo.

d) Lo? provd?jc lov ryb v t?sn blzkosti jinch lod, provd?jcch takt lov ryb, m?e vystavovat dodate?n signly
popsan v P?loze II t?chto pravidel.

e) Lo? neprovd?jc lov ryb nesm vystavovat sv?tla nebo znaky p?edepsan tmto pravidlem, ale pouze ty, kter jsou
p?edepsny pro lo? odpovdajc dlky.

Pravidlo 27
Neovladateln lod? nebo lod? s omezenou manvrovac schopnost

a) Neovladateln lo? mus vystavovat:

i) dv? kruhov ?erven sv?tla umst?n svisle nad sebou na nejlpe viditelnm mst?;

ii) dv? koule nebo podobn znaky umst?n svisle nad sebou na nejlpe viditelnm mst?;

iii) pohybuje-li se vzhledem k vod?, krom? sv?tel p?edepsanch tmto pravidlem, bo?n sv?tla a z?ov sv?tlo.

b) Lo? s omezenou manvrovac schopnosti, s vjimkou lod? provd?jc odminovac prce, mus vystavovat:

i) t?i kruhov sv?tla umst?n svisle nad sebou na nejlpe viditelnm mst?. Vrchn a spodn sv?tlo mus bt ?erven a prost?edn sv?tlo bl;

ii) t?i znaky umst?n svisle nad sebou na nejlpe viditelnm mst?. Vrchn a spodn z t?chto znak? mus bt koule a st?edn znak dvoukuelovho tvaru;

iii) pohybuje-li se vzhledem k vod?, krom? sv?tel p?edepsanch pododstavcem i) storov sv?tlo nebo sv?tla, bo?n sv?tla a z?ov sv?tlo;

iv) je-li na kotv?, krom? sv?tel nebo znak? p?edepsanch pododstavci i) a ii) sv?tlo nebo znaky p?edepsan pravidlem 30.

c) Lo? se strojnm pohonem provd?jc takovou vle?nou ?innost, kter tuto vle?nou lo? a jej vlek podstatn? omezuje v
provd?n zm?ny kursu, mus, krom? sv?tel nebo znak? p?edepsanch pravidlem 24 a), vystavovat sv?tla nebo znaky p?edepsan v pododstavci b) i) a ii) tohoto pravidla.

d) Lo?, kter provd bagrovac nebo podmo?sk prce a m omezenou manvrovac schopnost, mus vystavovat sv?t
la a znaky p?edepsan v pododstavcch b) i), b) ii) a iii) tohoto pravidla a krom? toho mus, existuje-li v jej blzkosti plavebn p?ekka, vystavovat:

i) dv? kruhov ?erven sv?tla nebo dv? koule umst?n svisle nad sebou k ur?en strany vskytu p?ekky;
ii) dv? kruhov zelen sv?tla nebo dva dvoukuele umst?n svisle nad sebou k ur?en strany bezpe?nho minuti;
iii) je-li na kotv?, mus vystavovat sv?tla nebo znaky p?edepsan v tomto odstavci msto sv?tel nebo znak? p?edepsanch pravidlem 30.

e) Jestlie rozm?ry plavidla provd?jcho potp??sk prce neumo?uji vystavovat vechna sv?tla a znaky p?edepsan odstavcem d) tohoto pravidla, mus vystavovat:

i) t?i kruhov sv?tla umst?n svisle nad sebou na nejlpe viditelnm mst?. Vrchn a spodn sv?tlo mus bt ?erven a prost?edni sv?tlo bl;

ii) pevn tt p?edstavujc vlajku "A" Mezinrodnho kdu signl? nejmn? 1 m vysok. Mus bt provedena opat?en zabezpe?ujc kruhovou viditelnost tohoto signlu.

f) Plavidlo provd?jc odminovac prce mus, krom? sv?tel p?edepsanch pro lo? se strojnm pohonem pravidlem 23
nebo p?padn? pro lo? na kotv? pravidlem 30, vystavovat t?i kruhov zelen sv?tla nebo t?i koule. Jedno z t?chto sv?tel nebo
znak? mus bt vystaveno v blzkosti vrcholu p?ednho storu a zbvajc dv? na koncch p??nho rhna. Tato sv?tla nebo znaky ozna?uji, e je nebezpe?n pro jin plavidlo p?iblit se na vzdlenost 1000 m k plavidlu provd?jcmu odminovac prce

g) Plavidla krat ne 12 m, s vjimkou plavidel provd?jcch potp??sk prce, nejsou povinna vystavovat sv?tla a znaky p?edepsan tmto pravidlem.

h) Signly p?edepsan tmto pravidlem nejsou signly lodi v nouzi, ktermi by se vyadovala pomoc. Takov signly jsou obsaeny v P?loze IV k t?mto pravidl?m.

Pravidlo 28
Plavidla omezovan svm ponorem

Plavidlo omezovan svm ponorem m?e krom? sv?tel p?edepsanch pro lodi se strojnm pohonem v' Pravidle 23 vystavovat na nejlpe viditelnm mst? t?i kruhov ?erven sv?tla umst?n svisle nad sebou nebo vlec.

Pravidlo 29
Lodivodsk plavidla

a) Plavidlo konajc lodivodskou slubu mus vystavovat:

i) na nebo v blzkosti vrcholu storu dv? kruhov sv?tla umst?n svisle nad sebou, vrchn sv?tlo bl a spodn sv?tlo ?erven;

ii) za plavby krom? toho bo?n sv?tla a z?ov sv?tlo;

iii) je-li na kotv?, krom? sv?tel p?edepsanch v pododstavci i), sv?tlo, sv?tla nebo znak p?edepsan pravidlem 30 pro plavidla na kotv?.

b) Lodivodsk plavidlo neprovd?jc lodivodskou slubu mus vystavovat sv?tla nebo znaky p?edepsan pro podobn
plavidlo stejn velikosti.

Pravidlo 30
Zakotven plavidla a plavidla nasedl na dno

a) Plavidlo, kter je na kotv?, mus vystavovat na nejlpe viditelnm mst?:
i) v p?edn ?sti lodi kruhov bl sv?tlo nebo jednu kouli;

ii) na nebo v blzkosti zd? lod a ne ne sv?tlo p?edepsan pododstavcem i) kruhov bl sv?tlo.

b) Plavidlo krat ne 50 m m?e vystavovat na nejlpe viditelnm mst? kruhov bl sv?tlo namsto sv?tel p?edepsanch odstavcem a) tohoto pravidla.

c) Plavidlo, kter je na kotv?, m?e a plavidlo dlky 100 a vce metr? mus t pout pracovn nebo jin podobn sv?tla k osv?tlen svch palub.

d) Plavidlo nasedl na dno mus vystavovat sv?tla p?edepsan v odstavcch a) a b) tohoto pravidla a mimo to na nejlpe viditelnm mst?:

h) dv? kruhov ?erven sv?tla umst?n svisle nad sebou;

ii) t?i koule umst?n svisle nad sebou.

e) Plavidlo krat ne 7 m, je-li na kotv? nebo nasedl na dno a nenachz se pobl zkho pr?livu, kotvit? plavebn
drhy a dalch mst, kde pluji obvykle jin lodi, nen povinno vystavovat sv?tla nebo znaky p?edepsan v odstavcch a) a b) tohoto pravidla.

f) Plavidlo krat ne 12 m, je-li nasedl na dno, nen povinno vystavovat sv?tla nebo znaky p?edepsan v pododstavcch d) i) a ii) tohoto pravidla.

Pravidlo 31 Hydroplny

Nem?e-li hydropln prakticky vystavovat sv?tla nebo znaky charakteristikou nebo umst?nm odpovdajc poadavk?m, kter jsou p?edepsny pravidly tto ?sti, mus vystavovat sv?tla nebo znaky, kter by se svou charakteristikou a umst?nm p?iblily natolik t?mto poadavk?m, nakolik je to mon.

?ST D
ZVUKOV A SV?TELN SIGNLY

Pravidlo 32 Definice

a) Slovem "houka?ka" se rozum jakkoli zvukov signln za?zen, kter je schopn vydvat p?edepsan tny odpovdajc poadavk?m P?lohy III t?chto pravidel.

b) Vraz "krtk tn" ozna?uje tn trvajc asi jednu sekundu.

c) Vraz "prodlouen tn ozna?uje tn trvajc od ?ty? do esti sekund.

Pravidlo 33
Za?zen k podvn zvukovch signl?

a) Plavidlo dlky 12 a vce metr? mus bt vybaveno houka?kou a zvonem, plavidlo dlky 100 m a vce mus bt krom?
toho navc vybaveno gongem, jeho tn a zvuk by nemohl bt zam?n?n za tn a zvuk zvonu. Houka?ka, zvon a gong mus pln?
vyhovovat poadavk?m P?lohy III pravidel. Zvon nebo gong nebo oba mohou bt nahrazeny jinm za?zenm majcm tyt od
povdajc zvukov charakteristiky za p?edpokladu, e bude vdy mon podvat p?edepsan signly ru?n?.

b) Plavidlo krat ne 12 m nen povinno nst zvukov signln za?zen p?edepsan odstavcem a) tohoto pravidla, ale
jestlie je nenese, mus bt vybaveno jinmi prost?edky pro podvn ?innho zvukovho signlu.

Pravidlo 34
Manvrov a vstran signly

a) Jsou-li plavidla ve vzjemnm dohledu, pak lo? se strojnm pohonem za plavby v p?pad?, e manvruje, jak je povoleno nebo vyadovno t?mito pravidly, mus oznmit tento manvr nsledujcmi signly sv houka?ky:

- jeden krtk tn znamen "m?nm sv?j kurs vpravo";

- dva krtk tny znamenaj "m?nm sv?j kurs vlevo";

- t?i krtk tny znamenaj "dvm zadn cho?.

b) Jakkoli lo? m?e doplnit zvukov signly p?edepsan odstavcem a) tohoto pravidla sv?telnmi signly p?im??en opakovanmi po celou dobu provd?nho manvru:

i) tyto sv?teln signly budou mt nsledujc vznam:

- jeden zblesk znamen "m?nm sv?j kurs vpravo";

- dva zblesky znamenaj "m?nm sv?j kurs vlevo";

- t?i zblesky znamenaj "dvm zadn cho?;

ii) kad zblesk mus trvat si jednu sekundu; interval mez zblesky mus bt asi jedna sekunda a interval mezi za sebou jdoucmi signly nesm bt men ne deset sekund;

iii) sv?tlo pouvan pro tento signl mus bt, je-li instalovno kruhov bl sv?tlo, viditeln na minimln vzdlenost 5 mil a mus zcela vyhovovat poadavk?m P?lohy I t?chto pravidel.

c) Jsou-li ve vzjemnm dohledu plavidla nachzejc se v zkm pr?livu nebo plavebn drze:

i) plavidlo chystajc se p?edjet jin plavidlo v souladu s pravidlem 9 e) i) mus oznmit sv?j zm?r nsledujcmi signly sv houka?ky:

- dva prodlouen tny, po kterch nsleduje jeden krtk tn, znamen "zamlm vs p?edjet po vai prav stran?;

- dva prodlouen tny, po kterch nsleduji dva krtk tny, znamen "zamlm vs p?edjet po va lev stran?";

ii) plavidlo, kter m bt p?edjeto, mus v souladu s pravidlem 9 e) i) potvrdit sv?j souhlas nsledujcm signlem sv houka?ky:

- jeden prodlouen, jeden krtk, jeden prodlouen, jeden krtk tn.

d) P?ibliuj-li se k sob? lodi ve vzjemnm dohledu a jedna z nich z jakkoli p??iny nem?e pochopit zm?ry nebo ?innost druh lodi, nebo pochybuje o tom, podnik-li druh lo? dosta?ujc akci pro zabrn?n srce, mus tato lo? okamit? oznmit sv pochybnosti nejmn? p?ti, rychle za sebou jdoucmi krtkmi tny houka?kou. Takov signl m?e bt dopln?n sv?telnm signlem skldajcm se nejmn? z p?ti krtkch, rychle po sob? jdoucch zblesk?.

e) Plavidlo p?ibliujc se k zkrutu nebo k takovmu mstu pr?plavu nebo plavebn drhy, kde jin lodi mohou bt skryt za vystupujcmi p?ekkami, mus podat jeden prodlouen tn. Na takov signl mus jakkoli p?ibliujc se plavidlo skryt
za zkrutem nebo vystupujc p?ekkou odpov?d?t t jednm prodlouenm tnem.

f) Jsou-li na lodi houka?ky umst?ny na vzdlenost v?t ne 100 m od sebe, mus se k podvn manvrovch a vstranch signl? pouvat pouze jedna houka?ka.

Pravidlo 35
Zvukov signly p?i snen viditelnosti

V oblasti snen viditelnosti nebo v jej blzkosti, ve dne ?i v noci, mus bt signly p?edepsan tmto pravidlem podvny takto:

a) Lo? se strojnm pohonem pohybujc se vzhledem k vod? mus podvat v intervalech kratch ne dv? minuty jeden
prodlouen tn.

b) Lo? se strojnm pohonem za plavby, ale zastaven a nepohybujc se vzhledem k vod?, mus podvat v intervalech
kratch ne dv? minuty dva prodlouen tny, mezi nimi je interval asi dv? sekundy.

c) Neovladateln plavidlo, plavidlo s omezenou manvrovac schopnost, plavidlo omezovan svm ponorem, plachet
nice, lo? provd?jc lov ryb a lo? provd?jc vle?en nebo tla?eni jin lodi mus msto signl? p?edepsanch odstavcem a) nebo b) tohoto pravidla podvat v intervalech kratch ne dv? minuty t?i po sob? jdouc tny - jeden prodlouen tn, po kterm
nsleduji dva krtk tny.

d) Lo? provd?jc lov ryb, je-li na kotv? a lo? s omezenou manvrovac schopnost provd?jc svoji ?innost na kotv?,
mus msto signl? p?edepsanch odstavcem g) t?chto pravidel podvat signl p?edepsan odstavcem c) t?chto pravidel.

e) Vle?en lo?, nebo je-li vle?eno vce ne jedno plavidlo, tak posledn lo? vleku, m-li posdku, mus podvat v intervalech kratch ne dv? minuty ?ty?i po sob? jdouc tny - jeden prodlouen tn, po kterm nsleduj t?i krtk tny. Je-li to provediteln, mus tento signl nsledovat ihned po signlu z vle?nho plavidla.

f) Jsou-li tla?n a tla?en lo? pevn? spojeny v jednu tla?nou sestavu, mus bt tato plavidla pokldna za lo? se strojnm pohonem a mus podvat signly p?edepsan odstavem a) nebo b) tohoto pravidla.

g) Zakotven plavidlo mus v intervalech kratch ne jedna minuta rychle zvonit na zvon po dobu asi p?ti sekund. Na lodi dlky 100 a vce metr? mus bt zvon?no na zvon v p?edn ?sti lodi a okamit? po tomto zvon?n mus nsledovat rychl dery na gong po dobu asi p?ti sekund ze zadn ?sti lodi. Zakotven plavidlo m?e krom? toho podvat t?i po sob? jdouc tny
- jeden krtk, jeden prodlouen a jeden krtk tn, aby upozornilo na svou polohu a na monost srky s p?ibliujc se lodi.

h) Lo? nasedl na dno mus podvat signly zvonem a je-li to poadovno, i signly gongem p?edepsan odstavcem g) tohoto pravidla a mus krom? toho podvat t?i odd?len a vrazn dery na zvon bezprost?edn? p?ed a po rychlm zvon?n. Lo? nasedl na dno m?e krom? toho podvat odpovdajc signl houka?kou.

i) Plavidlo krat ne 12 m nemus podvat ve uveden signly, ale jestlie je nepodv, mus podvat n?jak jin ?inn signl v intervalech kratch ne dv? minuty.

j) Lodivodsk plavidlo, provd-li lodivodskou slubu, m?e krom? signl? p?edepsanch odstavcem a), b) nebo g) tohoto pravidla podvat zvukov signl ozna?ujc jeho totonost sestvajc ze ?ty? krtkch tn?.

Pravidlo 36
Signly pro upoutn pozornosti

Jakkoli plavidlo, chce-li upoutat pozornost jin lodi, m?e podvat sv?teln nebo zvukov signly, kter nemohou bt chybn? povaovny za jakkoli signl poadovan t?mito pravidly, nebo m?e nam?it sv?tlo reflektoru sm?rem k nebezpe?, avak takovm zp?sobem, aby to nevadilo ostatnm lodm. Jakkoli sv?tlo slouc k upoutn pozornosti jinho plavidla mus bt takovho druhu, aby je nebylo mono chybn? povaovat za jakkoli naviga?n signl nebo prost?edek. Pro ?ely tohoto pravidla je nutn se vyhnout pouiti p?eruovanch sv?tel nebo ot?ivch sv?tel vysok intenzity, jako jsou zbleskov ot?iv sv?tla.

Pravidlo 37 Nouzov signly

Jestlie je plavidlo v nouzi a vyaduje pomoc, mus pouit nebo vystavit signly uveden P?lohou IV t?chto pravidel.

?ST E
OSVOBOZEN

Pravidlo 38 Osvobozen

Jakkoli lo? (nebo t?da lod), jej kl byl poloen, nebo kter je v odpovdajcm stdiu stavby p?ed vstupem t?chto pravidel v platnost, m?e bt, za p?edpokladu, e spl?uje poadavky Mezinrodnch pravidel pro zabrn?n srkm na mo?i 1960, osvobozena od pln?n t?chto pravidel tkajcch se:

a) Instalace sv?tel s viditelnost, p?edepsanou pravidlem 22 na dobu ?ty? let od data vstupu t?chto pravidel v platnost.

b) Instalace sv?tel se specifikac barev, p?edepsanch bodem 7 P?lohy I t?chto pravidel na dobu ?ty? let od data vstupu t?chto pravidel v platnost.

c) Zm?n v rozmst?n sv?tel v souvislosti s p?echodem od standardnho britskho jednotkovho systmu na metrick

d) systm a zaokrouhleni m?rnch veli?in - stl osvobozen.

e) i) Zm?n v rozmst?n storovch sv?tel na lodch kratch ne 150 m, vyplvajcch z poadavku bodu 3 a) P?lohy I kt?mto pravidl?m - stl osvobozen;

ii) zm?n v rozmst?n storovch sv?tel na lodch s dlkou 150 m a vce, vyplvajcch z poadavku 3 a) P?lohy I na dobu devti let od data vstupu t?chto pravidel v platnost.

e) Zm?n v rozmst?n storovch sv?tel, vyplvajcch z poadavku bodu 2 b) P?lohy I k t?mto pravidl?m na dobu devti let od data vstupu t?chto pravidel v platnost.

f) Zm?n v rozmst?n bo?nch sv?tel, vyplvajcch z poadavk? bod? 2 g) a 3 b) P?lohy k t?mto pravidl?m na dobu devti let od data vstupu t?chto pravidel v platnost.

g) Poadavk? na zvukov signln za?zen, p?edepsanch P?lohou II k t?mto pravidl?m na dobu devti let od data vstupu t?chto pravidel v platnost.

h) Zm?n v rozmst?ni kruhovch sv?tel, vyplvajcch z poadavku bodu 9 b) P?lohy I k t?mto pravidl?m - stl osvobozeni.

P?LOHA I

ROZMST?N A CHARAKTERISTIKY SV?TEL A ZNAK?

1. Definice

Termn "vka nad t?lesem lodi" znamen vku nad nejvy nep?eruovanou palubou. Tato vka mus bt m??ena na svislici mezi sv?tlem a nejvy nep?eruovanou palubou p?mo pod doty?nm sv?tlem.

2.Vertikln rozmst?n sv?tel a vzdlenosti mezi nimi

a) Na lodi se strojnm pohonem, jej dlka je 20 m a vce, mus bt storov sv?tla rozmst?na nsledovn?:

i) p?edn sv?tlo, nebo je-li neseno pouze jedno sv?tlo, tak toto sv?tlo, ve vce nejmn? 6 m nad t?lesem lodi a jestlie ?ka plavidla p?esahuje 6 m, tak v takov vce nad t?lesem lodi, kter nen men ne tato ?ka; avak toto sv?tlo nemus bt umst?no ve ne 12 m nad t?lesem lodi;

ii) Jsou-li nesena dv? storov sv?tla, pak zadn z nich mus bt nejmn? 4,5 m ve po vertikle ne p?edn.

b) Vertikln vzdlenost mezi storovmi sv?tly lodi se strojnm pohonem mus bt takov, aby p?i vech normlnch
podmnkch podlnho nklonu lodi bylo zadn sv?tlo vid?t ve a odd?len? od p?ednho sv?tla ze vzdlenosti 1000 m od p?ed
nho vazu p?i pohledu z hladiny mo?e.

c) Storov sv?tlo lodi se strojnm pohonem dlouh 12 m, ale krat ne 20 m, mus bt umst?no ve vce nejmn?
2,5 m nad ttnici.

d) Lo? se strojnm pohonem krat ne 12 m m?e nst nejvy sv?tlo ve vce meni ne 2,5 m nad ttnici. Avak je
li storov sv?tlo neseno spolu s bo?nmi sv?tly a z?ovm sv?tlem, nebo lo? nese sv?tlo s kruhovou viditelnosti podle pravidla 23 c)i) spole?n? s bo?nmi sv?tly, mus bt takov storov nebo kruhov sv?tlo umst?no nejmn? 1 m ve ne bo?n
sv?tla.

e) Jedno ze dvou nebo t? storovch sv?tel p?edepsanch pro lo? se strojnm pohonem provd?jc vle?en nebo tla?en jinho plavidla mus bt umst?no na tom samm mst? bu? jako p?edn storov sv?tlo nebo jako zadn storov sv?tlo; v p?pad?, e je neseno na zadnm storu, mus se nachzet nejmn? 4,5 m nad p?ednm storovm sv?tlem.

f) i) Storov sv?tlo nebo sv?tla p?edepsan pravidlem 23 a) mus bt umst?na tak, aby byla vrazn? viditeln nad
vemi jinmi sv?tly a p?ekkami s vjimkou uvedenou v pododstavci ii).

ii) Je-li nesen kruhovch sv?tel p?edepsanch pravidlem 27 b) i) nebo pravidlem 28 pod storovmi sv?tly neprovediteln, mohou bt nesena nad zadnm storovm sv?tlem nebo sv?tly nebo svisle nad sebou mezi p?ednm storovm sv?tlem nebo sv?tly a zadnm storovm sv?tlem nebo sv?tly za p?edpokladu, e v druhm p?pad? mus vyhovovat poadavk?m bodu 3 c) tto p?lohy.

g) Bo?n sv?tla lodi se strojnm pohonem mus bt umst?na ve vce nad t?lesem lodi, kter nen v?ti ne 3/4 vky
p?ednho storovho sv?tla. Tato sv?tla nemaj bt umst?na tak nzko, aby jejich viditelnost byla naruena palubnmi sv?tly.

h) Jsou-li bo?n sv?tla spojena v kombinovan lamp? a nesena na lodi se strojnm pohonem, kter je krat ne 20 m, mus bt umst?na nejmn? 1 m pod storovm sv?tlem.

i) P?edepisuj-li pravidla dv? nebo t?i sv?tla nesen ve vertikle, mus bt vzdlenost mezi nimi nsledujc:

i) na lodi dlky 20 m a vce mus bt tato sv?tla vzdlena od sebe nejmn? 2 m a spodn z t?chto sv?tel nesm bt, s vjimkou, kdy je poadovno remorkrov sv?tlo, umst?no ne ne 4 m nad t?lesem lodi;

ii) na lodi krat ne 20 m mus bt tato sv?tla vzdlena od sebe nejmn? 1 m a spodn z t?chto sv?tel nesmi bt, s vjimkou, kdy je poadovno remorkrov sv?tlo, umst?no ne ne 2 m nad ttnici;

iii) Jsou-li nesena t?i sv?tla, mus bt vzdlenost mezi nimi stejn.

j) Spodn ze dvou kruhovch sv?tel p?edepsanch pro lodi, provd?jc lov ryb, mus bt umst?no nad bo?nmi sv?tly ve vce rovn nejmn? dvojnsobku vzdlenosti mezi vertiklnmi sv?tly.

k) P?edn kotevn sv?tlo p?edepsan pravidlem 30 a) i), Jsou-li nesena kotevn sv?tla dv?, mus bt nejmn? 4,5 m nad zadnm kotevnm sv?tlem. Na lodi dlky 50 m a vce mus bt toto p?edn kotevn sv?tlo umst?no nejmn? 6 m nad t?lesem lodi.

3.Horizontln rozmst?ni sv?tel a vzdlenosti mezi nimi

a) Jsou-li pro lo? se strojnm pohonem p?edepsna dv? storov sv?tla, nesmi bt horizontln vzdlenost mezi nimi
men ne polovina dlky lodi, ale nemus bt v?ti ne 100 m. P?edn sv?tlo mus bt umst?no od p?ednho vazu ve vzdle
nosti ne del ne 1/4 dlky lodi.

b) Na lodi se strojnm pohonem dlky 20 m a vce nesmi bt bo?n sv?tla umst?na p?ed p?ednm storovm sv?tlem.
Mus bt umst?na na boku lodi nebo pobl n?ho.

c) Jsou-li sv?tla poadovan pravidlem 27 b) i) nebo pravidlem 28 umst?na svisle nad sebou mezi p?ednm storovm
sv?tlem nebo sv?tly a zadnm storovm sv?tlem nebo sv?tly, mus se tato kruhov sv?tla nachzet v p??n horizontln vzd
lenosti nejmn? 2 m od podln osy lodi.

d) V p?pad?, e lo? m p?edepsno nst pouze jedno vrcholov sv?tlo, mus bt umst?no p?ed st?edem celkov dlky
plavidla. Vjimku tvo? lod? krat ne 20 m, kter nemus mt toto sv?tlo umst?no v p?edn polovin? lodi, ale mus ho umstit tak
dop?edu, jak je to prakticky mon.

4.Podrobnosti o rozmst?n sm?rovch ur?ujcch sv?tel na ryb?skch lodch, bagrech a lodch provd?jcch
prce pod hladinou

a) Sv?tlo, ukazujc sm?r vyput?nho lovnho za?zeni z lodi provd?jc lov ryb, jak je p?edepsno v pravidle 26 c) ii), mus bt umst?no ve vodorovn vzdlenosti nejmn? 2 m a nejvce 6 m od dvou kruhovch sv?tel, ?ervenho a blho sv?tla. Toto sv?tlo nesmi bt umst?no ve ne bl kruhov sv?tlo p?edepsan pravidlem 26 c) i) a ne ne bo?n sv?tla.

b) Sv?tla a znaky na lodi provd?jc bagrovac nebo podmo?sk prce, kter ukazuji stranu vskytu p?ekky nebo stranu bezpe?nho pr?jezdu, jak je p?edepsno pravidlem 27 d) i) a ii), mus bt umst?na v maximln? prakticky mon vodorovn vzdlenosti od sv?tel nebo znak? p?edepsanch pravidlem 27 b) i) a ii), ale v dnm p?pad? tato vzdlenost nesm bt men ne 2 m. Vrchn z t?chto sv?tel nebo znak? nesm bt v dnm p?pad? ve ne nejni ze t? sv?tel nebo znak? p?edepsanch pravidlem 27 b) i) a ii).

5. tty bo?nch sv?tel

Bo?n sv?tla na lodi dlky 20 m a vce, kter vyhovuji poadavk?m ?sti 9 tto p?lohy, mus bt vybavena ze strany boku lodi tty nat?enmi ?ernou matovou barvou. Na lodch kratch ne 20 m mus bt bo?n sv?tla, pokud je nutn, aby vyhovovala poadavk?m bodu 9 tto p?lohy, vybavena bo?nmi tty nat?enmi ?ernou matovou barvou. P?i pouit kombinovan lampy s jednou vertikln nit haveni a s velmi zkou p?epkou mezi zelenou a ?ervenou ?sti lampy nen t?eba vn?j tty instalovat.

6. Znaky

a) Znaky mus bt ?ern a nsledujcch rozm?r?:
i) koule mus mt pr?m?r nejmn? 0,6 m;

ii) kuel mus mt pr?m?r zkladny nejmn? 0,6 m a vku rovnou jeho pr?m?ru; iii) vlec mus mt pr?m?r nejmn? 0,6 m a vku rovnou dvojnsobku jeho pr?m?ru;

iv) dvoukuelov znak sestv ze dvou kuel? na spole?n zkladn?. Rozm?ry kuel? mus odpovdat poadavk?m podbodu ii).

b) Vertikln vzdlenost mezi znaky mus bt nejmn? 1,5 m.

c) Na lodi krat ne 20 m mohou bt pouity znaky mench rozm?r?, ale pom?rnch k velikosti lodi a vzdlenost mezi
nimi m?e bt p?im??en? zmenena.

7. Barevn charakteristiky sv?tel

Barevn charakteristiky vech naviga?nch sv?tel mus odpovdat ne uvedenm standard?m, lecm uvnit? hranic oblasti diagram?, kter jsou pro kadou barvu vymezeny Mezinrodn komis sv?teln techniky (CIE). Hranice oblasti pro kadou barvu jsou dny nsledujcmi sou?adnicemi: i) Bl

X

0,525

0,452

0,310

0,310

Y

0,382

0,440

0,440

0,348

ii) Zelen

X

0,028

0,009

0,300

0,203

Y

0,385

0,723

0,511

0,356

iii) ?erven

X

0,680

0,660

0,735

0,721

Y

0,320

0,320

0,265

0,259

iv) lut

X

0,612

0,618

0,575

0,575

Y

0,382

0,382

0,425

0,406

0,443

0,382

8. Svtivost sv?tel

a) Minimln svtivost sv?tel mus bt vypo?tna podle vzorce:
I = 3,43x106xTxD2xK-D,

kde I je svtivost v kandelch p?i provoznch podmnkch,

T je prh intenzity sv?tla 2 x 10'7 lux,

D je viditelnost (sv?teln dosah) sv?tla v nmo?nch mlch,

K je koeficient propustnosti atmosfry. Pro p?edepsan sv?tla mus bt hodnota K = 0,8, co odpovd meteorologick viditelnosti p?iblin? na 13 nmo?nch mil.

b) Vybran hodnoty vypo?ten podle vzorce jsou v nsledujc tabulce:

Viditelnost

Svtivost sv?tla

(sv?teln dosah) sv?tla

v kandelch

v nmo?nch mlch

pro K = 0,8

D

I

1

0,9

2

4,3

3

12,0

4

27,0

5

52,0

6

94,0

Poznmka: Maximln svtivost naviga?nch sv?tel mus bt omezena, aby se zabrnilo nedoucmu osl?ujcmu lesku. Tohoto omezeni nesm bt dosaeno pomoc nastavitelnho ovldn svtivosti naviga?nch sv?tel.

9. Horizontln sektory

a) i) Bo?n sv?tla umst?n na lodi mus zaji?ovat ve sm?ru na p?? minimln poadovanou svtivost. Tato svtivost mus klesat tak, aby v rozmez 1" a 3 za hranicemi p?edepsanch sektor? prakticky zanikla.

ii) Minimln poadovan svtivost z?ovch, storovch a bo?nch sv?tel (ve sm?ru 22,5 za travers) mus bt zajit?na po celm hlu obzoru do 5 od hranic sektor? sm?rem dovnit? sektor? p?edepsanch pravidlem 21. V uvedench 5 m?e svtivost klesat do 50 % sm?rem k hranicm sektoru a dle postupn? klesat tak, aby v rozmez nejvce 5 za hranic sektoru prakticky zanikla.

b) i) Kruhov sv?tla mus bt umst?na tak, aby nebyla stn?na story, rhny nebo konstrukcemi ve vce ne 6 vse?ch s vjimkou kotevnch sv?tel p?edepsanch pravidlem 30, kter nen t?eba umis?ovat p?li vysoko nad t?lesem lodi.

ii) Jestlie nen mono z praktickch d?vod? vyhov?t paragrafu b) i) tto p?lohy pouitm pouze jednoho kruhovho sv?tla, mohou bt pouita dv? kruhov sv?tla umst?n a p?padn? vhodn? zaclon?n tak, aby pokud se pokud mono jevila jako jedno sv?tlo na vzdlenost 1 mle.

10.Vertikln sektory

a) Instalovan elektrick sv?tla, s vjimkou sv?tel na plachetncch p?i plavb?, mus zaji?ovat ve vertiklnch sektorech:
i) minimln poadovanou svtivost v rozmez od 50 ve do 5 ne horizontly;

ii) 60 % poadovan svtivosti v rozmez od 7,5 ve do 7,5 ne horizontly.

b) Instalovan elektrick sv?tla pouvan na plachetnicch p?i plavb? mus zaji?ovat ve vertiklnch sektorech:
i) minimln poadovanou svtivost v rozmez od 50 ve do 5 ne horizontly;

ii) 50 % poadovan svtivosti v rozmez od 25 ve do 25 ne horizontly.

c) U jinch neelektrickch sv?tel mus bt tyto poadavky pln?ny natolik, nakolik je to mon.
11.Svtivost neelektrickch sv?tel

Minimln svtivost neelektrickch sv?tel mus odpovdat, nakolik je to mon, svtivosti uveden v tabulce ?sti 8 tto p?lohy.

12.Nezvisle na ustanoven ?sti 2 f) tto p?lohy mus bt manvrov sv?tlo popsan v pravidle 34 b) umst?no v te podln vertikln rovin? jako storov sv?tlo nebo sv?tla a je-li to prakticky mon, minimln? 2 m nad p?ednm storovm sv?tlem; p?itom toto sv?tlo mus bt neseno nejmn? 2 m nad nebo pod zadnm storovm sv?tlem. Na lodi, kter nese pouze jedno storov sv?tlo, manvrov sv?tlo mus bt neseno na nejlpe viditelnm mst?, nejmn? 2 m nad nebo pod storovm sv?tlem.

13.Plavidla plujc vysokou rychlost

Plavidla, jejich pom?r dlky a ?ky je meni ne 3,0 a je pluji vysokou rychlosti, mohou mt vrcholov sv?tlo umst?n tak, e toto sv?tlo je ne ne p?edepisuje paragraf 2 a) i) tto p?lohy, tkajc se vky umst?n sv?tla a ?ky plavidla, s podmnkou, e hel p?i zkladn? rovnoramennch trojhelnk? tvo?ench bo?nmi sv?tly a vrcholovm sv?tlem nebude men ne 27.

14. Schvlen! konstrukce sv?tel a znak?, jako i umst?ni t?chto sv?tel na lodi, mus odpovdat poadavk?m p?slunho odpov?dnho orgnu zem?, pod jej vlajkou je tato lo? oprvn?na plout.

P?LOHA II
DODATE?N SIGNLY PRO RYB?SK LODI, PROVD?JC LOV RYB V T?SN BLZKOSTI VEDLE SEBE

1. Zkladn ustanoven

Sv?tla zde uveden, jsou-li vystavovna v souladu s pravidlem 26 d), mus bt umst?na na nejlpe viditelnm mst? nejmn? 0,9 m stranou a ne sv?tel p?edepsanch pravidlem 26 b) i) a c) i). Tato sv?tla mus bt viditeln po celm obzoru na vzdlenost nejmn? jedn mle, p?i?em vak na vzdlenost meni ne sv?tla p?edepsan t?mito pravidly pro ryb?sk lodi.

2. Signly pro ryb?sk lodi provd?jc lov ryb vle?enm

a) Lod? o dlce 20 m a vce, provd?jc lov vle?enm, nezvisle na tom, zda pouvaj lovnho za?zen vle?enho po dn? nebo mo?em, mus vystavovat:

i) vypout?j-li st?: dv? bl sv?tla nad sebou;

ii) vybraj-li st?: jedno bl sv?tlo nad ?ervenm sv?tlem svisle nad sebou;

iii) v p?pad? zachyceni st? za p?ekku: dv? ?erven sv?tla nad sebou.

b) Kad lo? o dlce 20 m a vce, provd?jc prov vle?en, mus vystavovat:

i) v noci - sv?tlo reflektoru sm?rovan vp?ed a do strany druh lodi tohoto pru;

ii) vypout-li nebo vybr-Ii st?, nebo v p?pad? zachycen st za p?ekku - sv?tla p?edepsan v bod? 2 a) tto p?lohy.

c) Lo?, kter je krat ne 20 m, provd?jc lov vle?enm, nezvisle na tom, zda pouv lovnho za?zen vle?enho po dn? nebo mo?em, nebo provd?jc prov vle?eni, m?e vystavovat sv?tla p?edepsan v paragrafu a) nebo b) tto ?sti, tak jak je to vhodn.

3. Signly pro ryb?sk lodi provd?jc lov ryb pomoc kruhovch st

Lodi provd?jc lov ryb pomoc kruhovch st mohou vystavovat dv? lut sv?tla svisle nad sebou. Tato sv?tla mus podvat nep?etrit zblesky kadou sekundu, p?i?em intervaly sv?tla a tmy mus bt stejn. Tato sv?tla mohou bt vystavovna pouze tehdy, je-li pohyb lodi zt?ovn lovnm ryb?skm za?zenm.

P?LOHA III
TECHNICK CHARAKTERISTIKY ZA?ZEN K PODVN ZVUKOVCH SIGNL?

1. Houka?ky

a) Kmito?et a dosah slyitelnosti

Zkladn kmito?et signlu m bt v rozmez 70 - 700 Hz. Dosah slyitelnosti signlu z houka?ky mus bt ur?ovn takovmi kmito?ty, kter mohou zahrnovat zkladn a nebo jeden ?i vce vych kmito?t? v rozmez 180-700 Hz (plus minus jedno procento), zabezpe?ujcch hladinu zvukovho tlaku uvedenho ne v bodu 1 c).

b) Hranice zkladnch kmito?t?

K zajit?n irok rozmanitosti houka?kovch charakteristik mus bt zkladn kmito?ty houka?ky mezi nsledujcmi hranicemi:

i) 70-200 Hz, pro lodi dlky 200 a vce metr?;
ii) 130-350 Hz, pro lodi dlky 75 a vce metr?, ale krat ne 200 m;
iii) 250 - 700 Hz, pra lodi krat ne 75 m.

c) Sla zvuku a dosah slyitelnost signlu

Houka?ka umst?n na lodi mus zaji?ovat ve sm?ru maximln sily zvuku a na vzdlenost 1 m od ni takovou hladinu zvukovho tlaku, kter by nebyla men ne odpovdajc hodnoty uveden v nsledujc tabulce p?i hladin? zvukovho tlaku nejmn? v jedn t?etin? oktvovho psma v rozmez kmito?t? 180 - 700 Hz (plus minus jedno procento).

Dosah slyitelnosti v uveden tabulce je informativnho charakteru a je p?iblin? dosahem, na kter m?e bt slyet houka?ka ve sm?ru maximln sly zvuku s 90 %n pravd?podobnost p?i dobrch atmosfrickch podmnkch na lodi p?i st?edn hladin? hluku v mst? poslechu (berouce st?edn hladinu hluku 68 dB v oktvovm psmu 250 Hz a 63 dB v oktvovm psmu 500 Hz).

Prakticky vzdlenost, na kterou je mono slyet houka?ku, je prom?nliv a zvis na pov?trnostnch podmnkch; ve uveden tabulkov hodnoty mohou bt brny jako typick, ale p?i silnm v?tru a vysok hladin? hluku v mst? poslechu se m?e dosah slyitelnosti zna?n? zm?nit.

Dlka lodi v metrech Hladina na vzdlenost 1 m Dosah

v jedn t?etin? oktvovho slyitelnosti

psma v decibelech v nmo?nch mlch

k 2 x 105 N/m2

200 a vce 143 2

75 a vce, ale mn? ne 200 138 1,5

20 a vce, ale mn? ne 75 130 1

mn? ne 20 120 0,5

d) Za?zen k podvn sm?rovch zvukovch signl?

Hladina zvukovho tlaku sm?rov houka?ky v libovolnm sm?ru ve vodorovn rovin? v rozmez + 45 od sm?ru maximln sly zvuku nesmi bt ni ne 4 dB od p?edepsan hladiny v hlavnm sm?ru. Ve vech ostatnch sm?rech ve vodorovn rovin? nesm bt hladina zvukovho tlaku ni ne 10 dB od p?edepsan hladiny v hlavnm sm?ru tak, aby dosah slyitelnosti v jakmkoli sm?ru byl nejmn? polovi?n dosahu v hlavnm sm?ru. Hladina zvukovho tlaku mus bt m??ena v t t?etin? oktvovho psma, kter ur?uje dosah slyitelnosti.

e) Rozmst?ni houka?ek

Je-li sm?rov houka?ka pouvna jako jedin houka?ka na lodi, mus bt umst?na tak, aby maximln sila zvuku sm??ovala p?mo vp?ed.

Houka?ka mus bt na lodi umst?na tak vysoko, jak je to prakticky mon, aby p?ekky nebrnily v ?en zvuku a zrove? aby bylo na minimum sneno nebezpe? pokozen sluchu posdky. Hladina zvukovho tlaku vlastnho signlu lodi v mst? poslechu nesm bt vy ne 110 dB (A); a je-li to prakticky mon, nem?la by p?evyovat 100 dB (A).

f) Umst?n vce ne jedn houka?ky

Jsou-li instalovny houka?ky na vzdlenost vce ne 100 m od sebe, mus bt zapojeny tak, aby nehoukaly sou?asn?,

g) Kombinovan houka?ky

Jestlie pro p?tomnost p?ekek zvukov pole jedn houka?ky nebo jedn z houka?ek uvedench v bodu 1 f) m oblast velmi snen rovn? signlu, doporu?uje se pro odstran?n t?chto oblasti instalace kombinovan soustavy. Pro ?el t?chto pravidel kombinovan houka?kov soustava mus bt chpna jako jedna houka?ka. Houka?ky kombinovan soustavy mus bt umst?ny na vzdlenost nejvce 100 m od sebe a zapojeny tak, aby mohly houkat sou?asn?. Rozdl kmito?t? houka?ek mus bt nejmn? 10 Hz.

2. Zvon nebo gong

a) Sila signlu

Zvon nebo gong nebo jin odpovdajc za?zen s podobnmi zvukovmi charakteristikami mus vydvat zvukov tlak s hladinou nejmn? 110 dB ve vzdlenosti 1 m od zdroje zvuku.

b) Konstrukce

Zvony a gongy mus bt vyrobeny z nekorodujcho materilu a vydvat ?ist tn. Pr?m?r spodn ?sti zvonu mus bt nejmn? 300 mm pro lodi o dlce 20 m a vce a nejmn? 200 mm pro lodi o dlce 12 m a vce, avak krat ne 20 m. Tam, kde je to prakticky provediteln, se doporu?uje pro zajit?ni stl sily zvuku pouvat zvonu s mechanicky pohn?nm srdcem, ale p?itom mus bt zachovna monost ru?nho zvon?ni. Hmota srdce mus bt nejmn? 3 % hmoty zvonu.

3. Schvlen

Konstrukce za?zeni pro podvn zvukovch signl?, jejich charakteristiky a umst?n na lodi mus odpovdat poadavk?m p?slunho odpov?dnho orgnu zem?, pod jej vlajkou je tato lo? oprvn?na plout.

P?LOHA IV


NOUZOV SIGNLY

1. Nsledujc signly, pouvan nebo vystavovan bu? spole?n? nebo odd?len?, upozor?uj na nouzi a pot?ebu po
moci:

a) signl d?lem nebo jinou vbuninou vypalovan v intervalech asi jedn minuty;

b) trval zvuk podvan jakmkoli za?zenm pro signly v mlze;

c) rakety nebo granty, vypout?jc ?erven hv?zdy, vypalovan jednotliv? v krtkch intervalech;

d) signl podvan radiotelegraficky nebo jinm signaliza?nm zp?sobem, skldajc se ze skupiny ...... (SOS) v
Morseov? abeced?;

e) radiofonn? vyslan signl sestvajc z mluvenho slova "mayday";

f) mezinrodni kdov signl nouze ozna?en psmeny N.C.;

g) signl sestvajc ze ?tvercov vlajky, kter m nad nebo pod sebou kouli, nebo cokoliv kouli podobnho;
h) plameny na lodi (nap?. ho?c sud s dehtem, olejem apod.);

i) padkov raketa nebo ru?n pochode? dvajc ?erven sv?tlo;

j) dmov signl vydvajc oranov? zbarven dm;

k) pomal a opakovan zvedni a spout?n upaench pai;

i) radiotelegrafn poplachov signl;

m) radiofonn poplachov signl;

n) signly p?edvan prost?ednictvm nouzovch, msto ur?ujcch radiobj;

o) schvlen signly p?enen pomoc radiokomunika?nch systm? v?etn? zchrannch lodnch radarovch systm?;

2. Pouvn nebo vystavovn jakchkoli ve uvedench signl? pro jin ?ely ne upozorn?n na nouzi a pot?ebu pomoci a takt pouvn jinch signl?, kter mohou bt zam?n?ny s jakmkoli z ve uvedench signl? se zakazuje.

3. Je t?eba t vzt v vahu odpovdajc ?sti Mezinrodnho kdu signl?, P?ru?ky pro ptrn a zchranu na mo?i a
monosti pouit nsledujcch signl?:

a) oranov? zbarven plocha s ?ervenm ?tvercem nebo kruhem nebo jinm vhodnm symbolem (pro identifikaci ze vzduchu);

b) barevn skvrna na vod?.

Další informace