Nmo?n naviga?n bje, systm IALA
(Mezinrodn asociace ?ad? pro zprvu majk?)

Historick pozad systmu IALA

Od po?tku zavd?n boj jako naviga?nch znak? koncem 19. stolet p?evldal zna?n nesoulad mezi jednotlivmi typy zna?en, kter si navc ?asto i odporovali. Dopad takovho nesouladu na bezpe?nost plavby je z?ejm. Prvn snahy ujednotit jednotliv systmy zna?en se objevili p?ed II. sv?tovou vlkou, ale prv? jejm vypuknutm byla tato snaha pozastavena. Postupn? se za?alo s ?ste?nm (spe loklnm) stanovovnm standard?m, kter ovem na druh stran? vedlo k roz?en zcela opa?nho zp?sobu zna?en u n?kterch typ? bj. Z tohoto d?vodu m cel Amerika, ?st Pacifiku, Japonsko, Jin Korea a Filipny opa?n systm laterlnch bj. Jet? v roce 1976 se po celm sv?t? vyskytovalo vce ne 30 r?znch systm? zna?en boj.

V roce 1965 byl ?eenm situace pov??en vbor, kter byl vystaven t?mto t?em zkladnm problm?m :

- pot?eba vyuit stvajcch bj, aby se vyhnulo nepot?ebnm nklad?m

- jak m bt p?i vyzna?ovn kanl? pouita ?erven a zelen barva ?

- nutnost kombinovat laterln a kardinln bje (viz. ne)

Zdlouhavm nsledkem bylo zaveden rozd?len sv?tovch mo? na znu A a B, ve kterch m ?st zna?en boj (laterln znaky) odlin (resp. opa?n) charakteristiky. Tento systm je dnes znm jako IALA.

Zkladn principy a pravidla systmu IALA

Systm IALA popisuje 5 typ? (skupin naviga?nch bj). V systmu jsou odlinosti mezi znou A a B pouze u laterlnch znak? :

1. Laterln znaky (zde je opa?n zna?en v zn? A (Evropa, Asie, Afrika) a B (Amerika, vchodn Tichomo?, Jin Korea, Japonsko a Filipny).

2. Kardinln znaky

3. Znak izolovanho nebezpe?

4. Znak bezpe?n vody (hloubky)

5. Speciln znaky

Laterln znaky

Slou primrn? k vyzna?ovn plavebnch drh - kanl?, pr?liv? a pod. Zna A se vyzna?uje plavenm kanlem vymezenm zelenou barvou na pravoboku a ?ervenou na levoboku. Zna B zcela opa?n?. Samotn kanl je velmi ?asto vyzna?en jen jednou barvou (nap?. samotn vjezd do malho m?stskho p?stavu, proto nespolhejte, e na pravoboku od zelen bje je neomezen prostor k navigaci. Dal komplikac je, e zna?en zelen bje na pravoboku a ?erven po levoboku je myleno ze strany od mo?e do p?stavu. ?ist? z tohoto pohledu je n?kdy t?k ur?it, co znamen "od mo?e". Za ?elem eliminace naviga?nho rizika je proto nutno jednotliv bje v oblasti, kterou neznme dokonale neustle porovnvat s nmo?n mapou.

Znak levoboku :t.j. p?i plavb? sm?rem od mo?e plujeme tak, aby znak byl po naem levoboku.

Tvar :vlcov, pil?ov nebo sloupcov.

Barva :?erven

Sv?tlo :?erven, rytmus libovoln krom? 2+1, primrn kanl.

Znak pravoboku :t.j. p?i plavb? sm?rem od mo?e plujeme tak, aby znak byl po naem pravoboku.

Tvar :konick(kuel), pil?ov nebo sloupcov.

Barva :zelen

Sv?tlo :zelen, rytmus libovoln krom? 2+1, primrn kanl.

Kardinln znaky

4 Kardinln znaky nesou nzvy sv?tovch stran a jsou ur?eny k vymezen rozshlejho naviga?nho nebezpe?.Vyzna?uj sm?r ve kterm se v dan oblasti nachz hlubok (bezpe?n) voda.

Nap?. vidme severn kardinln znak. Navigtor podle tohoto znaku v, kterm sm?rem je bezpe?n voda. Plout lze bezpe?n? vchodnm a zpadnm sm?rem (pochopiteln? po p?edchoz konzultac s mapou). Zrove? ale nesmme zapomnat, e zna?en je ur?eno i pro velmi velk lod?, proto, ozna?en nebezpe?n zna m?e bt pro malou lo? bezproblmov. Op?t je zde nutn konzultace s mapou. Nicmn? pokud oblast nemme tak?kajc "v mal?ku" a i kdy mapa ukazuje relativn? p?pustnou hloubku, je lep se oblasti i tak vyhnout.

Tvar bje je obvykle v?ov nebo ty?ov.

Zkladnm rozeznvac faktorem jednotliv kardinln bje ve dne je jej barva - ?ern a lut, resp. po?ad t?chto barev. Na vrcholku bje bv navc upevn?n dvoukuel (op?t zle na jejich vzjemn orientaci.

V noci je jedinou monost, jak identifikovat bji, sv?teln signl, kter vydv. U kardinlnch znak? se setkvme s blm sv?tlem, blikajcm v rychlm (frekvence :50-60zblesk?/ min.=cca 1/sec.) nebo velmi rychlm intervalu (100-120/min. = cca 2/ sec.) Jednotliv charakteristiky jsou popsny v tabulce. Pro usnadn?n pochopen jsou po?ty zblesk? od3 hodiny)raze hodin s 12 hodinovm cifernkem. V pozici 12 (t.j) severn kardinln znak blik nep?etrit?. Vchodn kardinln znak (vydv 3 zblesky, po kterch nsleduje tma. Jin znak (6 hodin) blik 6x po sob? po kterm okamit? nsleduje jeden dlouh zblesk, kter by m?l trvat minimln? 2 vte?iny(dlouh zblesk slou zejmna jako prevence proti mon zm?n? jinho a zpadnho znaku. Zpadn kardinln znak vydv 9 zblesk? po kterch nsleduje tma.

Severn kardinln znak

Tvar :pil? nebo sloup

Barva :?ern nad lutou

Horn znak :dva ?ern kuely pod sebou, oba sm?rem vzh?ru

Sv?tlo :bl, rychle nebo velmi rychle (1-2 zblesky/sec),nep?etrit?

Vchodn kardinln znak

Tvar :pil? nebo sloup

Barva :2 ?ern psy odd?len lutm st?edovm psem

Horn znak :dva ?ern kuely pod sebou, vrcholy sm?rem k sob?

Sv?tlo :bl, VQ(3) kadch 5s nebo Q(3) kadch 10s

Jin kardinln znak

Tvar :pil? nebo sloup

Barva :?ern pod lutou

Horn znak :dva ?ern kuely pod sebou, oba sm??uj dol?

Sv?tlo :bl, VQ(6) + dlouh zblesk kadch 10s nebo Q(6) + jeden dlouh kadch 15s

Zpadn kardinln znak

Tvar :pil? nebo sloup

Barva :2 lut psy odd?len ?ernm st?edovm psem

Horn znak :dva ?ern kuely pod sebou, pice sm?rem od sebe

Sv?tlo :bl, VQ(9) kadch 10s nebo Q(9) kadch 15s

Znak izolovanho nebezpe?


Ozna?uje naviga?n nebezpe? malho rozsahu (plochy). Boje je ozna?ena zejmna dv?mi ?ernmi koulemi nad sebou na vrcholu boje, p?i?em obzvlt? prv? u tto bje dochz p?sobenm mo?skho ptactva k "jistm" barevnm" zm?nm. Rovn? nelze vdy p?edpokldat ideln stav vech bj. V mo?skm prost?ed jsou bje vystaveny velkmu opot?eben. Dalm znamenm znaku izolovanho nebezpe? bv st?dn ?erven a ?ern barvy na povrchu bje

Identifikace tto bje v noci, odpovd rovn? "dv?ma koulm nad sebou", tedy dva zblesky blho sv?tla po sob? nsledovan tmou.

Znak bezpe?n vody


Ve st?edomo? mlo pouvan znak. M?e jm bt ozna?en nap?. st?ed plavebnho kanlu nebo obecn? hloubka dna, kter vokol bje zna? bezpe?nou hloubku. K odlien od znaku izolovanho nebezpe?n m v?tinou rovn? zcela jin tvar - koule. N?kdy taky sloupovit tvar. Barva bje je charakterick st?dajcmi se ?ervenmi a blmi psy vedoucmi shora dol?. Na vrcholu je jedna ?erven koule.

No?nm znakem, pokud n?jak je, je bl sv?tlo : znak A - Alfa morseovy abecedy (t.j. krtk a dlouh)

Speciln znaky


?el t?chto bj je ozna?it msto, kter je nutno z n?jak d?vodu ozna?it. M?e jt nap?. o podmo?sk kabel. Boje bvaj ?slovny a detail by m?l bt z?ejm z mapy. Barva boje je lut, vrchol by m?l nst znak X. Tvar tto bje m?e bt jakkoliv ale zrove? nesm bt zam?niteln s jinmi bjemi. Tot plat i pro lut sv?tlo, kter z d?vodu mon zm?ny s blm sv?tlem v mlze m?e mt jakkoliv blikn, ale nesm bt zam?niteln s jinouboj.

Nov? vznikl naviga?n nebezpe?

Je takov naviga?n nebezpe?, kter jet? nen uvedeno v p?slunch nmo?nch mapch a publikacch. Nap?. nov? potopen vrak. Jeho ozna?en m?e nst odpovdaj typ boje, ale bje m?e rovn? nst signl D-Delta (-..)

Další informace