Meteorologické minimum.

Maestrál a pobřežní bríza.

     V letních měsících převládají ve Středomoří relativně stacionární tlakové výše a vítr je výslednicí severozápadního maestralu a lokální pobřežní brízy. Převládající letní severozápadní proudění je udržováno tlakovou výší nad Azorskými ostrovy a tlakovou níží působenou přehřátým kontinentálním vzduchem nad Balkánem. Zdrojem pobřežní brízy jsou naopak střídavé (noc - den) teplotní rozdíly mezi mořem a pevninou. Na chorvatském pobřeží se začíná zvedat časně ráno vítr východních směrů od pevniny (noční bríza 3-4 Bf) který ustává kolem 9 hodiny, právě když jsme vypluli z kotviště. Naštěstí po krátkém bezvětří začíná oteplující se pevnina nasávat stále sílící odpolední brízu od moře a kolem 16. - 17. hod fouká již většinou od západu slušných 4-5 Bf. Navic případné bouřky z tepla jsou tímto větrem odtlačovány nad pevninu. Ovšem u východního pobřeží Italie působí denní bríza proti maestralu a je proto výrazně slabší. Tento vítr pak večer slábne před západem slunce.

   Jižní proudění - JUGO(SCHIROCCO)

Setkáváme se s ním nejčastěji na začátku a konci jachtařské sezony. S ochlazením v podzimních měsících působení maestralu slábne a Středomořím postupují se zvýšenou četností od západu tlakové níže které mohou výrazně ovlivnit plánování naší plavby. Jen s obtížemi poplujeme například na jih do Řecka když se do Středomoří nasouvá cyklona (tlaková níže) a následující dny musíme očekávat postupně sílící jižní vítr - známé JUGO (Schiroco).Tato situace nastává samozřejmě i v letních měsících, ovšem méně často. Na synoptické mapě je obvykle u tlakové níže možno identifikovat teplou frontu následovanou teplým sektorem pod který se tlačí na studené frontě těžší studený vzduch. Teplou frontu na čele tlakové níže předchází od jihu vysoká cirrovitá oblačnost která postupně se sílícím větrem jižních směrů přechází ve vrstevnatou oblačnost a posléze v souvislou stratovou clonu, často doprovázenou na frontě deštěm. Toto vše za průběžného poklesu tlaku vzduchu. Pokud máme k dispozici synoptickou mapu, můžeme stupeň očekávaného zesílení větru odhadnout z hustoty izobar. Větší tlakový gradient samozřejmě vyvolá silnější vítr Jadranské JUGO obecně doprovází zhoršené počasí, značné zvlnění na otevřeném moři a severním směrem vzrůstající příliv podél jadranského pobřeží. V řadě přístavů (např. Krk, Vodice, Benátky a dalších) vyvolává dlouhodobé působení jižního větru značné vzedmutí hladiny a nepříjemné přílivové proudy. Nežli si tedy nechat otloukat loď ve zpravidla přeplněném přístavu, je často vhodnější vyvázat se ve vhodně zvolené zátoce. Měli bychom však vzít v úvahu, že JUGO končí na zadní straně cyklony obvykle stočením větru na západní a krátkodobým zesílením - někdy doprovázeným deštěm. Jak se projeví přechod cyklony a tato závěrečná fáze v dané situaci záleží, mimo jiné, na naší poloze vůči středu cyklony. Nejsilnější poryvový vítr musíme očekávat na konci teplého sektoru na studené frontě jižně v blízkosti středu tlakové níže. V září a říjnu jsou středy tlakových níží jižněji a JUGO pak vane spíše od jihovýchodu.      

MISTRÁL,BORA,MELTEMI

        Všeobecně platí, že tlaková výše nad Evropou se v průběhu jejího pohybu na východ projeví ve Středomoří přílivem chladného vzduchu z vyšších zeměpisných šířek. Tlaková výše nad západní Evropou v kombinaci s cyklonou nad Italií je za určitých podmínek zdrojem obávaného Mistrálu vanoucího do Středomoří z údolí Rhony, kam proudící vzduchové masy tlačí Pyreneje a Alpy. Tento, obvykle velmi silný lokální vítr vyvolává západně od Korsiky často extremní plavební podmínky. Při dalším pohybu anticyklony na východ je příliv suchého kontinentálního vzduchu do Středomoří dočasně zastaven pásem hor na jadranském pobřeží. Mezi tímto chladným, suchým vnitrozemským vzduchem a teplým, vlhkým vzduchem nad Jaderským mořem vzniká značný tlakový gradient. Převalení masy kontinentálního vzduchu přes pobřežní hory se projeví jako prudký padavý vítr - obávaná BORA. Tento pověstný vítr chorvatských a slovinských teriteritoriálních vod je mezi jachtaři obávaný především proto, že často udeří plnou silou, bez jakékoli výstrahy a při jasné obloze.

      V Řecku, kde je vyšší vlhkost vzduchu, signalizuje padavý vítr obvykle pás oblačnosti přepadávající přes pobřežní hory. S rostoucím tlakem a teplotou se klesající vzduch vysušuje a oblačnost v určité výšce mizí. Na jadranském pobřeží taková výstraha v důsledku suššího vzduchu chybí. Síla bory v daném místě velmi závisí na orografii pobřeží a na vzdálenosti od pobřežních hor. Zatím co v Terstkém zálivu (největší naměřená rychlost větru 104 kn), Kvarneru a ve Velebitském kanálu má často začínající bora sílu orkánu, na Kornátech je to už jen silný severovýchodní vítr do 7 Bf, tedy s narefovanými plachtami dobré poježdění. Musíme ovšem počítat s prudkými poryvy při vyjíždění ze závětří ostrovů a v blízkosti sedel. Také pokud nás překvapí bora na kotvě a na nesprávném místě, můžeme mít problémy. V každém případě je nutno se rychle dostat z blízkosti návětrného břehu než se stačí zvednout větší vlny. V nich kotva dlouho držet nebude. Proto když na synoptické mapě identifikujeme postup anticyklony ze střední Evropy dále na východ je účinou prevencí případných komplikací nepoužívat v této oblasti pro kotvení zátoky otevřené na severovýchod. Zde dovolte ještě malé odbočení: Hledámeli vhodné kotviště chráněné před silným větrem, je nutno vzít v úvahu i tvar pobřeží. Podle mapy zcela krytá zátoka může být za silného větru velmi nepříjemná tryska. Typickým příkladem je na Kornátech velmi navštěvovaná zátoka Lavsa při boře, nebo velké kotviště v zátoce Lavernaka při jugu. Pokud se rozhodneme vyhledat úkryt v přístavu, měli bychom vybírat s rozvahou. Například i tak velké přístavy jako Krk nebo Lošin mohou být za silné bory velmi nepříjemné, případně nebezpečné (plovoucí mola na Lošinu). Na závěr však dodejme, že slovo "bora" (vyslov. bura) které jsme náhodou zaslechli v ranních zprávách chorvatského rozhlasu, bude v létě s největší pravděpodobností znamenat mírný vánek severních směrů (také nazývaný burin) a krásné počasí. To ovšem bora,dříve či později, přináší vždy.

      Charakteristický vítr který pravidelně v druhé polovině léta vytváří po několik týdnů v Egejském a Marmarském moři velice sportovní podmínky pro jachting je meltemi. Podobně jako mistrál nabo bora je i meltemi působen rozsáhlou tlakovou výší , v tomto případě nad Ukrajinou. Tento pravidelný severozápadní vítr je směrován do Egejského moře pohořími turecké Anatolie a jeho dlouhodobé působení na rozlehlou vodní plochu zde vyvolává značné zvlnění se kterým je nutno počítat při plánování plavby.

Maestrál a pobřežní bríza.

          V letních měsících převládají ve Středomoří relativně stacionární tlakové výše a vítr je výslednicí severozápadního maestralu a lokální pobřežní brízy. Převládající letní severozápadní proudění je udržováno tlakovou výší nad Azorskými ostrovy a tlakovou níží působenou přehřátým kontinentálním vzduchem nad Balkánem. Zdrojem pobřežní brízy jsou naopak střídavé (noc - den) teplotní rozdíly mezi mořem a pevninou. Na chorvatském pobřeží se začíná zvedat časně ráno vítr východních směrů od pevniny (noční bríza 3-4 Bf) který ustává kolem 9 hodiny, právě když jsme vypluli z kotviště. Naštěstí po krátkém bezvětří začíná oteplující se pevnina nasávat stále sílící odpolední brízu od moře a kolem 16. - 17. hod fouká již většinou od západu slušných 4-5 Bf. Navic případné bouřky z tepla jsou tímto větrem odtlačovány nad pevninu. Ovšem u východního pobřeží Italie působí denní bríza proti maestralu a je proto výrazně slabší. Tento vítr pak večer slábne před západem slunce.

            Jižní proudění - JUGO(SCHIROCCO)

     Setkáváme se s ním nejčastěji na začátku a konci jachtařské sezony. S ochlazením v podzimních měsících působení maestralu slábne a Středomořím postupují se zvýšenou četností od západu tlakové níže které mohou výrazně ovlivnit plánování naší plavby. Jen s obtížemi poplujeme například na jih do Řecka když se do Středomoří nasouvá cyklona (tlaková níže) a následující dny musíme očekávat postupně sílící jižní vítr - známé JUGO (Schiroco).Tato situace nastává samozřejmě i v letních měsících, ovšem méně často. Na synoptické mapě je obvykle u tlakové níže možno identifikovat teplou frontu následovanou teplým sektorem pod který se tlačí na studené frontě těžší studený vzduch. Teplou frontu na čele tlakové níže předchází od jihu vysoká cirrovitá oblačnost která postupně se sílícím větrem jižních směrů přechází ve vrstevnatou oblačnost a posléze v souvislou stratovou clonu, často doprovázenou na frontě deštěm. Toto vše za průběžného poklesu tlaku vzduchu. Pokud máme k dispozici synoptickou mapu, můžeme stupeň očekávaného zesílení větru odhadnout z hustoty izobar. Větší tlakový gradient samozřejmě vyvolá silnější vítr Jadranské JUGO obecně doprovází zhoršené počasí, značné zvlnění na otevřeném moři a severním směrem vzrůstající příliv podél jadranského pobřeží. V řadě přístavů (např. Krk, Vodice, Benátky a dalších) vyvolává dlouhodobé působení jižního větru značné vzedmutí hladiny a nepříjemné přílivové proudy. Nežli si tedy nechat otloukat loď ve zpravidla přeplněném přístavu, je často vhodnější vyvázat se ve vhodně zvolené zátoce. Měli bychom však vzít v úvahu, že JUGO končí na zadní straně cyklony obvykle stočením větru na západní a krátkodobým zesílením - někdy doprovázeným deštěm. Jak se projeví přechod cyklony a tato závěrečná fáze v dané situaci záleží, mimo jiné, na naší poloze vůči středu cyklony. Nejsilnější poryvový vítr musíme očekávat na konci teplého sektoru na studené frontě jižně v blízkosti středu tlakové níže. V září a říjnu jsou středy tlakových níží jižněji a JUGO pak vane spíše od jihovýchodu.

Přechod studené fronty

              Potenciálně nebezpečnou situaci může vyvolat přechod studené fronty, který je zpravidla doprovázen prudkým nárazovým větrem. Ve dne se tato situace manifestuje hrozivými cumulonimby, případně bouřkovou činností. Není to však pravidlem, neboť bouřkový mrak může být zakryt nízkou oblačností. Vítr pak zcela nečekaně změní směr a udeří plnou silou. Zvuk hromu možná zaslechnete až budete balit zbytky plachet-viz. názorný obrázek z loňského podzimu.

      Z hlediska bezpečného kotvení musíme vědět, že na frontě, tedy prakticky pod bouřkovým mrakem, dojde kromě náhlého prudkého zesílení větru také zpravidla k jeho stočení doprava ve směru hodinových ručiček a někdy až k jeho úplnému otočení o 180 stupňů. Zatím co před frontou, kdy hledáme kryté kotviště, vane většinou slabý vítr směrem k bouřkové oblačnosti, pak skutečně nebezpečné poryvy na které se musíme připravit udeří většinou zprava nebo z opačné strany. Ovšem, na rozdíl od bory nabo juga které odeznívají několik dní, nárazový vítr na studené frontě může trvat pouze desítky minut. Nemusí se tedy zvednout ani větší vlny a lze bez větších škod přečkat i strandování. Pokud by k takové extremní situaci došlo, snažte se aby loď najela na dno kýlem a vyvažte ji přídí směrem ke břehu tak, aby kormidlo, šroub a boky lodi zůstaly na hluboké vodě.