Maestrl a pob?en brza.

V letnch m?scch p?evldaj ve St?edomo? relativn? stacionrn tlakov ve a vtr je vslednic severozpadnho maestralu a lokln pob?en brzy. P?evldajc letn severozpadn proud?n je udrovno tlakovou v nad Azorskmi ostrovy a tlakovou n p?sobenou p?eh?tm kontinentlnm vzduchem nad Balknem. Zdrojem pob?en brzy jsou naopak st?dav (noc - den) teplotn rozdly mezi mo?em a pevninou. Na chorvatskm pob?e se za?n zvedat ?asn? rno vtr vchodnch sm?r? od pevniny (no?n brza 3-4 Bf) kter ustv kolem 9 hodiny, prv? kdy jsme vypluli z kotvit?. Nat?st po krtkm bezv?t? za?n oteplujc se pevnina nasvat stle slc odpoledn brzu od mo?e a kolem 16. - 17. hod fouk ji v?tinou od zpadu slunch 4-5 Bf. Navic p?padn bou?ky z tepla jsou tmto v?trem odtla?ovny nad pevninu. Ovem u vchodnho pob?e Italie p?sob denn brza proti maestralu a je proto vrazn? slab. Tento vtr pak ve?er slbne p?ed zpadem slunce.

Jin proud?n - JUGO(SCHIROCCO)

Setkvme se s nm nej?ast?ji na za?tku a konci jachta?sk sezony. S ochlazenm v podzimnch m?scch p?soben maestralu slbne a St?edomo?m postupuj se zvenou ?etnost od zpadu tlakov ne kter mohou vrazn? ovlivnit plnovn na plavby. Jen s obtemi poplujeme nap?klad na jih do ?ecka kdy se do St?edomo? nasouv cyklona (tlakov ne) a nsledujc dny musme o?ekvat postupn? slc jin vtr - znm JUGO (Schiroco).Tato situace nastv samoz?ejm? i v letnch m?scch, ovem mn? ?asto. Na synoptick map? je obvykle u tlakov ne mono identifikovat teplou frontu nsledovanou teplm sektorem pod kter se tla? na studen front? t? studen vzduch. Teplou frontu na ?ele tlakov ne p?edchz od jihu vysok cirrovit obla?nost kter postupn? se slcm v?trem jinch sm?r? p?echz ve vrstevnatou obla?nost a poslze v souvislou stratovou clonu, ?asto doprovzenou na front? det?m. Toto ve za pr?b?nho poklesu tlaku vzduchu. Pokud mme k dispozici synoptickou mapu, m?eme stupe? o?ekvanho zeslen v?tru odhadnout z hustoty izobar. V?t tlakov gradient samoz?ejm? vyvol siln?j vtr Jadransk JUGO obecn? doprovz zhoren po?as, zna?n zvln?n na otev?enm mo?i a severnm sm?rem vzr?stajc p?liv podl jadranskho pob?e. V ?ad? p?stav? (nap?. Krk, Vodice, Bentky a dalch) vyvolv dlouhodob p?soben jinho v?tru zna?n vzedmut hladiny a nep?jemn p?livov proudy. Neli si tedy nechat otloukat lo? ve zpravidla p?epln?nm p?stavu, je ?asto vhodn?j vyvzat se ve vhodn? zvolen ztoce. M?li bychom vak vzt v vahu, e JUGO kon? na zadn stran? cyklony obvykle sto?enm v?tru na zpadn a krtkodobm zeslenm - n?kdy doprovzenm det?m. Jak se projev p?echod cyklony a tato zv?re?n fze v dan situaci zle, mimo jin, na na poloze v??i st?edu cyklony. Nejsiln?j poryvov vtr musme o?ekvat na konci teplho sektoru na studen front? jin? v blzkosti st?edu tlakov ne. V z? a ?jnu jsou st?edy tlakovch n jin?ji a JUGO pak vane spe od jihovchodu.

MISTRL,BORA,MELTEMI

Veobecn? plat, e tlakov ve nad Evropou se v pr?b?hu jejho pohybu na vchod projev ve St?edomo? p?livem chladnho vzduchu z vych zem?pisnch ?ek. Tlakov ve nad zpadn Evropou v kombinaci s cyklonou nad Itali je za ur?itch podmnek zdrojem obvanho Mistrlu vanoucho do St?edomo? z dol Rhony, kam proudc vzduchov masy tla? Pyreneje a Alpy. Tento, obvykle velmi siln lokln vtr vyvolv zpadn? od Korsiky ?asto extremn plavebn podmnky. P?i dalm pohybu anticyklony na vchod je p?liv suchho kontinentlnho vzduchu do St?edomo? do?asn? zastaven psem hor na jadranskm pob?e. Mezi tmto chladnm, suchm vnitrozemskm vzduchem a teplm, vlhkm vzduchem nad Jaderskm mo?em vznik zna?n tlakov gradient. P?evalen masy kontinentlnho vzduchu p?es pob?en hory se projev jako prudk padav vtr - obvan BORA. Tento pov?stn vtr chorvatskch a slovinskch teriteritorilnch vod je mezi jachta?i obvan p?edevm proto, e ?asto ude? plnou silou, bez jakkoli vstrahy a p?i jasn obloze.

V ?ecku, kde je vy vlhkost vzduchu, signalizuje padav vtr obvykle ps obla?nosti p?epadvajc p?es pob?en hory. S rostoucm tlakem a teplotou se klesajc vzduch vysuuje a obla?nost v ur?it vce miz. Na jadranskm pob?e takov vstraha v d?sledku suho vzduchu chyb. Sla bory v danm mst? velmi zvis na orografii pob?e a na vzdlenosti od pob?ench hor. Zatm co v Terstkm zlivu (nejv?t nam??en rychlost v?tru 104 kn), Kvarneru a ve Velebitskm kanlu m ?asto za?najc bora slu orknu, na Korntech je to u jen siln severovchodn vtr do 7 Bf, tedy s narefovanmi plachtami dobr pojed?n. Musme ovem po?tat s prudkmi poryvy p?i vyjd?n ze zv?t? ostrov? a v blzkosti sedel. Tak pokud ns p?ekvap bora na kotv? a na nesprvnm mst?, m?eme mt problmy. V kadm p?pad? je nutno se rychle dostat z blzkosti nv?trnho b?ehu ne se sta? zvednout v?t vlny. V nich kotva dlouho dret nebude. Proto kdy na synoptick map? identifikujeme postup anticyklony ze st?edn Evropy dle na vchod je ?inou prevenc p?padnch komplikac nepouvat v tto oblasti pro kotven ztoky otev?en na severovchod. Zde dovolte jet? mal odbo?en: Hledmeli vhodn kotvit? chrn?n p?ed silnm v?trem, je nutno vzt v vahu i tvar pob?e. Podle mapy zcela kryt ztoka m?e bt za silnho v?tru velmi nep?jemn tryska. Typickm p?kladem je na Korntech velmi navt?vovan ztoka Lavsa p?i bo?e, nebo velk kotvit? v ztoce Lavernaka p?i jugu. Pokud se rozhodneme vyhledat kryt v p?stavu, m?li bychom vybrat s rozvahou. Nap?klad i tak velk p?stavy jako Krk nebo Loin mohou bt za siln bory velmi nep?jemn, p?padn? nebezpe?n (plovouc mola na Loinu). Na zv?r vak dodejme, e slovo "bora" (vyslov. bura) kter jsme nhodou zaslechli v rannch zprvch chorvatskho rozhlasu, bude v lt? s nejv?t pravd?podobnost znamenat mrn vnek severnch sm?r? (tak nazvan burin) a krsn po?as. To ovem bora,d?ve ?i pozd?ji, p?in vdy.

Charakteristick vtr kter pravideln? v druh polovin? lta vytv? po n?kolik tdn? v Egejskm a Marmarskm mo?i velice sportovn podmnky pro jachting je meltemi. Podobn? jako mistrl nabo bora je i meltemi p?soben rozshlou tlakovou v , v tomto p?pad? nad Ukrajinou. Tento pravideln severozpadn vtr je sm?rovn do Egejskho mo?e poho?mi tureck Anatolie a jeho dlouhodob p?soben na rozlehlou vodn plochu zde vyvolv zna?n zvln?n se kterm je nutno po?tat p?i plnovn plavby.

Maestrl a pob?en brza.

V letnch m?scch p?evldaj ve St?edomo? relativn? stacionrn tlakov ve a vtr je vslednic severozpadnho maestralu a lokln pob?en brzy. P?evldajc letn severozpadn proud?n je udrovno tlakovou v nad Azorskmi ostrovy a tlakovou n p?sobenou p?eh?tm kontinentlnm vzduchem nad Balknem. Zdrojem pob?en brzy jsou naopak st?dav (noc - den) teplotn rozdly mezi mo?em a pevninou. Na chorvatskm pob?e se za?n zvedat ?asn? rno vtr vchodnch sm?r? od pevniny (no?n brza 3-4 Bf) kter ustv kolem 9 hodiny, prv? kdy jsme vypluli z kotvit?. Nat?st po krtkm bezv?t? za?n oteplujc se pevnina nasvat stle slc odpoledn brzu od mo?e a kolem 16. - 17. hod fouk ji v?tinou od zpadu slunch 4-5 Bf. Navic p?padn bou?ky z tepla jsou tmto v?trem odtla?ovny nad pevninu. Ovem u vchodnho pob?e Italie p?sob denn brza proti maestralu a je proto vrazn? slab. Tento vtr pak ve?er slbne p?ed zpadem slunce.


Jin proud?n - JUGO(SCHIROCCO)

Setkvme se s nm nej?ast?ji na za?tku a konci jachta?sk sezony. S ochlazenm v podzimnch m?scch p?soben maestralu slbne a St?edomo?m postupuj se zvenou ?etnost od zpadu tlakov ne kter mohou vrazn? ovlivnit plnovn na plavby. Jen s obtemi poplujeme nap?klad na jih do ?ecka kdy se do St?edomo? nasouv cyklona (tlakov ne) a nsledujc dny musme o?ekvat postupn? slc jin vtr - znm JUGO (Schiroco).Tato situace nastv samoz?ejm? i v letnch m?scch, ovem mn? ?asto. Na synoptick map? je obvykle u tlakov ne mono identifikovat teplou frontu nsledovanou teplm sektorem pod kter se tla? na studen front? t? studen vzduch. Teplou frontu na ?ele tlakov ne p?edchz od jihu vysok cirrovit obla?nost kter postupn? se slcm v?trem jinch sm?r? p?echz ve vrstevnatou obla?nost a poslze v souvislou stratovou clonu, ?asto doprovzenou na front? det?m. Toto ve za pr?b?nho poklesu tlaku vzduchu. Pokud mme k dispozici synoptickou mapu, m?eme stupe? o?ekvanho zeslen v?tru odhadnout z hustoty izobar. V?t tlakov gradient samoz?ejm? vyvol siln?j vtr Jadransk JUGO obecn? doprovz zhoren po?as, zna?n zvln?n na otev?enm mo?i a severnm sm?rem vzr?stajc p?liv podl jadranskho pob?e. V ?ad? p?stav? (nap?. Krk, Vodice, Bentky a dalch) vyvolv dlouhodob p?soben jinho v?tru zna?n vzedmut hladiny a nep?jemn p?livov proudy. Neli si tedy nechat otloukat lo? ve zpravidla p?epln?nm p?stavu, je ?asto vhodn?j vyvzat se ve vhodn? zvolen ztoce. M?li bychom vak vzt v vahu, e JUGO kon? na zadn stran? cyklony obvykle sto?enm v?tru na zpadn a krtkodobm zeslenm - n?kdy doprovzenm det?m. Jak se projev p?echod cyklony a tato zv?re?n fze v dan situaci zle, mimo jin, na na poloze v??i st?edu cyklony. Nejsiln?j poryvov vtr musme o?ekvat na konci teplho sektoru na studen front? jin? v blzkosti st?edu tlakov ne. V z? a ?jnu jsou st?edy tlakovch n jin?ji a JUGO pak vane spe od jihovchodu.

P?echod studen fronty

Potenciln? nebezpe?nou situaci m?e vyvolat p?echod studen fronty, kter je zpravidla doprovzen prudkm nrazovm v?trem. Ve dne se tato situace manifestuje hrozivmi cumulonimby, p?padn? bou?kovou ?innost. Nen to vak pravidlem, nebo? bou?kov mrak m?e bt zakryt nzkou obla?nost. Vtr pak zcela ne?ekan? zm?n sm?r a ude? plnou silou. Zvuk hromu mon zaslechnete a budete balit zbytky plachet-viz. nzorn obrzek z lo?skho podzimu.

Z hlediska bezpe?nho kotven musme v?d?t, e na front?, tedy prakticky pod bou?kovm mrakem, dojde krom? nhlho prudkho zeslen v?tru tak zpravidla k jeho sto?en doprava ve sm?ru hodinovch ru?i?ek a n?kdy a k jeho plnmu oto?en o 180 stup??. Zatm co p?ed frontou, kdy hledme kryt kotvit?, vane v?tinou slab vtr sm?rem k bou?kov obla?nosti, pak skute?n? nebezpe?n poryvy na kter se musme p?ipravit ude? v?tinou zprava nebo z opa?n strany. Ovem, na rozdl od bory nabo juga kter odeznvaj n?kolik dn, nrazov vtr na studen front? m?e trvat pouze destky minut. Nemus se tedy zvednout ani v?t vlny a lze bez v?tch kod p?e?kat i strandovn. Pokud by k takov extremn situaci dolo, snate se aby lo? najela na dno klem a vyvate ji p?d sm?rem ke b?ehu tak, aby kormidlo, roub a boky lodi z?staly na hlubok vod?.

Další informace