Formovn obla?nosti - typy mrak?

Nejpodstatn?jm faktorem ur?ujcm vznik mraku je vzestupn pohyb vlhkho vzduchu. (Naopak klesajc pohyb vzdun masy p?sob rozpad obla?nosti) . Stoupajc vzduch se rozpn, ochlazuje, p?i?em se ?st odpa?en vody kondenzuje a vytv? mikrokapi?ky. Mlha vznik rovn? ochlazovnm vlhkho vzduchu. Na rozdl od mraku vznik ale ochlazovnm kontaktem s chladn?jm povrchem p?i zemi (a hladin?).

Obsah atmosfrick vlhkosti s rostouc vkou prudce kles. P?iblin? 50% se nachz ve vkch nich 2km a do vky 6 km je obsaeno 90% celkov vlhkosti.

Obvykl rozm?r vytvo?en kondenza?nho jdra je 0.02 ?m (mikrony), ?st dosahuje velikosti do 10 ?m. Mo?sk vzduch obsahuje na 1 m3 cca 1 miliardu takovchto ?stic. Rozm?r mikrokapi?ky se obvykle pohybuje mezi 10 a 25 ?m. Vzdlenost mezi jednotlivmi kapi?kami je kolem 50-ti nsobku jejho rozm?ru, n?kdy a do 1 mm. V pr?m?rn? hustm mraku se vody nachz p?iblin? 0.5g / m3.

Z hlediska skupenstv vodn pry lze oblaky rozd?lit na vodn, ledov a smen. Nad rovn mrazu dochz v kontaktu s vhodnm jdrem n?kterch mikrokapi?ek k jejich mrznut. K tomu dochz p?i teplotch od -10C a -15C. Takov jdro je obvykle tvo?eno minerlnmi mikro?sticemi, sope?nm popelem nebo bakteriemi. Rozm?r jdra se pohybuje okolo 0.1 ?m a na 1 m3 jich m?e p?ipadat a 1 milion.

Vodn kapi?ky m?ou v p?echlazenm stavu doshnout teploty i pod -20C, nicmn? max. kolem teploty ani ne -40C ji dochz k zmrazen vech kapi?ek, p?i?em jako kondenza?n jdro zde funguje mikrokapi?ka sama o sob?. Tmto zp?sobem vznik oblak vysokho patra typu cirrus. Tvar ledovho krystalu je zde ve tvaru plochho nebo sloupcovho estihranu.

Ke kondenzaci vzdun vlhkosti dochz z nsledujcch p??in :

- pokles teploty k rosnmu bodu

- odpa?ovn vlhkosti a jej nsledn koncentrace a k bodu nasycen (t.j. p?i danm tlaku a teplot? ji dn dal mnostv vodn pry v plynnm skupenstvm nen atmosfrickm vzduchem absorbovn.

- zm?nou tlaku

- kombinac ve uvedench faktor?.

Rozd?len mrak?

Z hlediska vky obla?nosti zle tuto rozd?lit na t?i ?sti :

-oblaky vysok, st?ednho a nzkho patra. Samostatn? lze pak jet? vy?lenit oblaky, kter zasahuj do vce pater.

Stanoven konkrtn maximln a minimln vky vech pater lze ovem pouze p?iblin?. P??inou je zejmna r?zn vka jednotlivch pater v r?znch zem?pisnch ?kch (nejni na plech, nejvy v oblasti kolem rovnku) a r?znou intenzitou vertiklnho pohybu vzdun masy. Kategorizace n?kterch typ? oblak? do jednotlivch pater se u jednotlivch autor? li. Uvdm zde latinsk a oficiln ?esk vrazy. Z praktickho hlediska je vhodn?j znt zejmna latinsk v?. jejich zkratek.

Tabulka vek jednotlivch pater v zvislosti na zem?pisn ?ce

tropick psmo

mrn psmo

polrn psmo

vysok patro

6-18 km

5-13 km

3-8 km

st?edn patro

2-8 km

2-7 km

2-4 km

nzk patro

do 2 km

do 2 km

do 2 km

Oblaky vysokho patra :

Cirrus (Ci) : ?asa

Cirrostratus (Cs) : ?asov sloha

Cirrocumulus (Cc) : ?asov kupa

Oblaky st?ednho patra :

Altostratus (As) : vysok sloha

Altocumulus (Ac) : vysok kupa

Nimbostratus (Ns) : de?ov sloha

Oblaky nzkho patra :

Stratocumulus (Sc): de?ov kupa

Stratus (St) : sloha

Cumulus (Cu): kupa

Vertikln? vyvinut oblak (obvykle p?esahujc vce ne jedno patro):

Cumulonimbus (Cb). Podle n?kterch autor? zde tak pat? Altostratus, Nimbostratus a Cumulus. Rozdln pohled na za?azen bude pravd?podobn? v tom, e tyto mraky rovn? projevuj tendenci k vertiklnmu r?stu nebo pohybu(nap?. Cumulus Congestus m?e svm slu?ovn a vertiklnm r?stem dosp?t a do stdia Cumulonimbu, kterho vrchol nap?. v tropech doke vynme?n? vzestupnm tahem "prost?elit" a do vky nad 20km. Zrovna tak se zkladna Cumulu v?bec nemus nachzet v dolnm pat?e ale ve st?ednm. Prvn rozd?len se dle mho nzoru zam??uje na obvyklou polohu, druh na ?astou monou. Osobn? v tom nevidm rozpor. Jednodue, jak vertikln tak horizontln pohyb vzdunch mas a vlhkosti je zkladem vekerho meteorologickho d?n a nenech se jen tak rozkatulkovat.

Cirrus (Ci) : -- Oblak nejvych vrstev, kde se nachz pouze min. mnostv vodn pry.. Cirrus se nachz v letnch m?scch obvykle ve vkch nad 10 km a dky nzk teplot? (pod -40C) je tvo?en vhradn? ledovmi ?sticemi, kter formuj odd?len vlkna (?asy). Vlkna Cirru n?kdy vytv?ej h?ky ?i nabvaj prov vhled. Obvykle se nachz zcela samostatn?, ale m?e se taky zasahovat do obla?nosti typu Cs nebo Cb.Na severn polokouli se obvykle pohybuje od zpadu k vchodu a je p?edzv?st pohybujc se tepl fronty. Je vytv?en siln?jm vzestupnm pohybem vzduchu nebo turbulenc. Cirrus je z znakem momentlnho suchho po?as, nicmn? ?asto p?ed postupujc teplou vlhkou frontou. Pokud m?eme pozorovat p?echod Ci do Cs, lze o?ekvat v?trn a vlhk po?as. Jednotliv ?asy jsou protahovny v?trem a dlka ?as signalizuje slu v?tru v hornch vrstvch a do zna?n mry rovn? rychlost postupujc fronty a s n souvisejc v?try v nich vrstvch.

Popis k obrzku : Naho?e Cirrus, sm?rem dol? p?echz k Cirrocumulu (lehce napravo), a Cirrostratu. Snmek po?zen nedaleko Pakleni Otoci v Chorvatsku..

Cirrostratus (Cs) : -- Je pr?svitn plon amorfn (bez struktury) oblak, kter nezachycuje v?tinu slune?nho z?en. Typickm ?astm znakem tohoto oblaku je hal efekt po pr?chodu slune?n ?i m?s?nho sv?tla atmosfrou. Jeho vytv?en je podobnho charakteru jako Ci a oblak se m?e dotkat CC p?padn? i As. Plocha Cs m?e n?kdy pokrvat celou oblohu. Cs je rovn? oblakem signalizujcm zm?nu po?as a blc se teplou frontu. Pokud je formovn hromad?nm ze Ci, m?e postupn? p?ejt a na altostratus p?inejcm vlhk po?as. Pokud se v ploe Cs za?naj objevovat mezery, dochz k formovn Cc a pravd?podobn? bude nadle jet? n?kolik dn sucho. Vznik transformac Ci, Cc, As.

Popis k obrzku : Zcela nahore Cirrus, dle Cirrostratus. Zcela dole je ps tvo?en obla?nost typu Cumulus.

Cirrocumulus (Cc) : -- Pom?rn? tenk oblak tvo?c souvislou vrstvu drobnch obl?k? podobnou zrnk?m, p?padn? (pokud jsou mezery mezi jednotlivmi zrny v?t), rybm upinm. Zdnliv ?e jednotlivch element? je zde pod 1 (cca uhlov rozm?r odpovdajc 1cm - nap?. nehtu na ruce ve vzdlenosti 60cm od oka - tj. dlka ruky). Tento oblaka nevytv? na povrchu stn. dajn? z tohoto oblaku m?ou vypadvat "virga" tj, srky kter z d?vodu odpa?ovn nedosahuj zemskho povrchu. Na jeho tvorb? se mue z?ast?ovat Ci, Cs a Ac. Oblak m?e signalizovat pozvoln p?chod nestlho po?as. P?i jeho ur?ovn bv ?asto zam??ovn s Ac, ten ale vrh vlastn stn a m podstatn? v?t obl?ky.


Altostratus (As) : -- Tvo? ho kompaktn edav nebo modrav vrstva, n?kdy m ovem tak vlknitou strukturu. N?kter jeho ?sti m?ou bt dostate?n? tenk, aby propout?li slune?n svit, ale nedochz zde k hal efektu. Vyskytuje se ve vce 2-5 km. Z tohoto oblaku u m?ou vypadvat srky, v?tinou virga.Altostratus sice nemus pokrvat celou oblohu, obvykle tomu tak ale bv. Na okrajch a pod tmto oblakem lze nalzt oblaka dal druhy oblak?. Vznik transformac Cs, Ac, Ns a Cb nebo jako d?sledek teplho frontu.

Altocumulus (Ac) : Tvo? jej bl nebo ed chom?e nebo skupiny chom??, kter se nachz ve vce 2-6 km. Vzhledem je podobn Cc, ale vytv? mnohem v?t chom?e o zdnlivm rozm?ru 2-5. A? ?asto signalizuje p?chod studen fronty, jinak ale vznik transformaci jinch oblak? a m?e signalizovat rozpadvn obla?nosti nebo inverze.N?kdy vytv? koronu (optick kruhov kaz kolem slunce nebo m?sce).

Nimbostratus (Ns) : Jde o de?ov oblak (Nimbus = d?, Stratus = plocha, vrstva). Tvo? ho hust hrub tmav vrstva s roztrhanou zkladnou. Z oblaku vypadvaj trval srky. V jeho doln ?sti se rovn? ?asto nachz Pannus (cry), kter vznik vertiklnm proud?nm vzduchu v oblaku. Ns s ohledem na sv?j vertikln rozsah (5-10km) prochz a k As a v doln ?sti m?e obklopovat vrcholky kopc?. Skrz tento oblak slune?n sv?tlo neprochz (resp. Slunce nen vid?t). Nachz se na teplch a okluznch frontch, tak ale v oblasti nzkho tlaku vzduchu. N?kdy m?ou lokln okolnosti umonit uprost?ed tohoto oblaku vznik Cb.

Stratocumulus (Sc): Symbolizuje rozpad obla?nosti. Je tvo?en edavmi nebo blmi chom?i nebo vrstvou (chom?e se zde ?asto spojuj). Rozm?r t?chto chom?? p?esahuje 5 (tj. cca uhlov rozm?r vzty?enho palce). Oblak se nachz v nzk vce (do 2km) Jeho zkladna m?e bt ve vkch pouhch 300m. Pom?rn? ?ast zejmna v zimnm obdob, p?i?em i z tohoto oblaku mohou vypadvat slab srky. Vznik mchnm teplho vlhkho vzduchu s chladnm suchm a jeho nslednm posunem pod tento tepl.

Stratus (St) : ed, jednolit vrstva s nzkou zkladnou (do 1km, obvykle kolem 600m). Z tohoto oblaku m?ou srky vypadvat v podob? mrholen nebo mrznoucch kapi?ek. Slunce m?e touto obla?nost slab? prosvtat. Obklopuje nzk kopce nebo pob?en tesy. V tom p?pad? jde o stratus nebulosus (lat. nebulosus = opar). Vytv? se v stabilnm prost?ed s minimln turbulenc a vzduch se tak nemch s horn nebo doln vrstvou. Stratus se rovn? m?e vytv?et v noci, kdy dochz k ochlazovn vzduchu a jeho klesn ne. Takto vznikl obla?nost se brzy po rnu op?t rozpad.

Cumulus (Cu): Tvo? ho osamocen oblaky s kyprm vzhledem a dob?e pozorovatelnou vertikln strukturou.Jeho obrys je ost?e ohrani?en, p?i?em vrcholky jsou tvo?eny kopulemi. Oblak obecn? je,a na vjimky, nesrkovm typem oblaku. Nicmn? zrove? se m?e stt zkladem vzniku Cb. Osvcen sluncem dostv jasn? blou barvu. Jeho zkladna bv pro siln?j vertikln vrstvu tmav. U kumul? rozeznvme 4 zkladn typy : fractus, humilis, mediocris a congestus.Cu Fractus (roztrhan) se nachz v ni oblasti. Jeho rozm?r bv men a hlavn charakteristikou jsou potrhan okraje. Cu Humilis je tvo?en chom?em, kterho vertikln a horizontln rozm?r bv rovnom?rn. Cu Mediocris je naopak pon?kud vy (1.5-2x vy ne ir). Jeho charakteristickm znakem je rovn (z pohledu zezdola jakoby na sklo poloen) zkladna, kter obvykle bv tmav ne jako m Cu Humilis. Z pohledu vertiklnho vvoje je nejzajmav?j Cu Congestus (v?ovit). Jeho zkladna je velmi tmav, vrcholky naopak oslniv? bl. ?asto se oblaka tohoto typu spojuj do celk?, a nakonec dojde k vytvo?en Cb.- to ovem neznamen, ze Cu Congestus automaticky p?in bou?ku, co ostatn? nemus vdy p?inet ani sm Cumulonimbus..

Cumulonimbus (Cb) : Bou?kov mrak, obzvlt? v lt? charakteristick velmi vraznm vertiklnm vvojem, jeho vrcholky m?ou dosahovat a tropopausy (v tropech a nad 20km, u ns 16km). Obvykle ale do vky 7-9km. Teplota u vrcholku je extrmn? nzk. Zkladna nachzejc se ve vce 300-1500m je velmi tmav, ale existuj zde sv?tlej msta, kter ur?uj msto s existenc vertiklnho proud?n. Pro oblak jsou typick mohutn bou?ky spojen se silnm det?m.Cb vznik zejmna na studench frontch, ne neobvykl jsou ale i naopak na teplch a to zejmna v noci. Dal charakteristickou vlastnosti Cb je p?tomnost blesk? (nemus ovem vdy bt). Tyto vznikaj nsledkem polarizace hornch a dolnch vrstev Cb (horn je nabita zporn?, doln pak kladn?). Vertikln proudy v Cb dosahujc n?kolik destek km/h.

Další informace